Když Blaze Bayley v Plzni vztyčil tři prsty na pravačce a s nijak zásadně skromným výrazem ve tváři hovořil o třech albech ve třech létech za sebou a na to navazujících třech světových turné, vzpomněl jsem si na neblahé paměti premiéra Paroubka a jeho slavné „Dámy a pánové, nechci se vás dotknout – kdo z vás to má?“.  Samozřejmě, že ovšem jen v tom dobrém – Blaze je nepochybně daleko lepším člověkem a na rozdíl od někdejšího šéfíka socanů se v té chvíli mohl podobným prohlášením zcela jistě zaštítit. Vždyť, má to tak dnes ještě vůbec někdo?

Myslím, že aktuálně nikdo. Aktuálně, co tak zlehka lovím pamětí, nevidím na světové metalové scéně podobně aktivního umělce a „dělníka kovu“ v jednom. Nevidím nikoho, kdo by už tři roky doslova a do písmene žil jen a pouze heavy metalem čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnů. Blaze Bayley ano, Blaze Bayley je jediný. Vymyslel parádní koncept, napsal k němu ještě parádnější tři alba z těžkého kovu a pak s nimi objíždí zeměkouli snad až do úplného vyčerpání. Podívá se do každého koutu, kde vycítí posluchačský potenciál, a všude to tam ocelovou metlou vymete do úplné dokonalosti.

Jeden by řekl, že vyrazit na koncert anglického samorosta třetí rok za sebou už by mohlo zavánět stereotypem. Ale chyba lávky! Jakoby se člověk přenesl zpět do těsně předrevolučních časů, kdy jsme se čelních představitelů domácí kovové scény také nemohli nabažit a na jejich koncerty se vydávali znovu a znovu, lhostejno v jak krátkých intervalech za sebou. A přesně tak se to má i s Blazem. Je v nesmírném laufu, perfektně zpívá, za sebou má skvěle šlapající kapelu a pravidelně přihazuje nové a nové pecky. Kdo by u toho chtěl chybět?

Plzeňská Šeříkovka po roce (bez dvou dnů) zažila dokonalé déja-vu. Lišila se pouze předkapela (KATR vystřídali metal/hardcoreoví DEMASHED), respektive navíc ještě přibyl další „speciální host“, Luke Appleton, baskytarista slovutných ICED EARTH, který ovšem v Plzni prezentoval sám sebe a svoji akustickou produkci, aktuálně zvěčněnou na EP „How Does It Feel To Be Alive?“. Jen na okraj k tomu dodám, že obě dvě pódiové položky měly jedno společné: večer by se bez nich jistě spolehlivě obešel.

Intenzivní pocit něčeho už dříve prožitého, viděného nebo slyšeného jinak samozřejmě zahrnoval zpěváka samotného a jeho už dostatečně zkoušený doprovodný band, muzikanty britské kapely ABSOLVA. Ve stejném rozestavění jako vloni, jen pochopitelně s plachtou reprezentující aktuální album „The Redemption Of William Black“, nastoupili hudebníci chvíli před půl desátou a jak se sluší a patří, začali zostra s prvními skladbami právě vzpomínané novinky. A když jste si zpětně prohlédli celý setlist, bylo určitě nadmíru zajímavé, že jednak lehce ubylo skladeb IRON MAIDEN, a jednak že celými jeho zhruba devadesáti minutami se krásně prolínala všechna tři poslední Blazeova alba a s nimi i příběh Williama Blacka, samozřejmě s vychytanými jeho nejlepšími okamžiky.

V okamžiku, kdy kapela spustila rock´n´rollově přearanžovanou „The Angel And The Gambler“, posílil ji na pódiu i Luke Appleton (mimochodem mladší bratr Chrise Appletona, Blazeova kytaristy), a protože už tam pak zůstal, bylo velmi příjemné slyšet i zbytek zahraných skladeb se dvěma kytarami – tento poslech samozřejmě Blazeovci běžně nenabízejí.

Loučení bylo příjemné i nepříjemné zároveň. Další fantastický koncert britské ikony těžkého kovu samozřejmě nemohl nikoho nechat klidným, na druhou stranu bylo ovšem viditelné, že se domů se ještě nikomu nechce. Ale než jsme se stačili rozkoukat, seděl už Blaze stejně s ručníkem okolo krku u stánku s merchandisem a otvíral si novou fixku, takže bylo zjevné, že tady se hrát už nebude. A tak jsem alespoň zůstal velice zvědavý, čím vším nás Mistr ještě do budoucna překvapí, protože potenciál má stále, stále obrovský.   

Setlist: Redeemer, Are You Here, Futureal, The First True Sign, Silicon Messiah, Dawn of the Dead Son, Escape Velocity, Fight Back, Prayers of Light, Virus, Independence, Immortal One, Human, Calling You Home, Endure and Survive, The Angel and the Gambler, Man on the Edge, A Thousand Years, Infinite Entanglement, Dark Energy 256

Foto: Gapa