Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tohle 3CD není, pravda, úplně nejnovějšího data (výroba a vydání se datuje dva roky nazpět), jeho obsah je ovšem v domácích podmínkách natolik výjimečný, že se zkrátka vyplatí mu i dnes věnovat ještě nějaký ten řádek. Mirek Spilka je totiž nepřehlédnutelným fenoménem českého heavy metalu, takže když při příležitosti návratu do své metalové alma mater CALIBOS bilancoval v té době již několik desítek let na scéně, bylo to samozřejmě signálem pro nejvyšší pohotovost. Pravda, dozvědět se vůbec o téhle nahrávce nebylo úplně nejlehčí (a pořídit si ji jinde než na koncertech kapel CALIBOS nebo PERSEUS jakbysmet), ale o to dobrodružnější to celé bylo. Skoro jako kdybyste hledali opravdu dobře schovanou metalovou „kešku“.
Zásadní působiště Mirka Spilky, sympatického vlasatce s melodickým hlasem hlubokým jako studna z pověstného komunistického seriálu o jistém majorovi, byla tři. SKRAMASAX, kapela, která se později, již bez jeho přítomnosti, proslavila čerstvě porevolučním thrashovým albem „Dark Powers“, speed /heavy metaloví CALIBOS a později ještě také stylově totožní PERSEUS (jenž se zkraje zovali CALLIBOS M. S.). Prostřední položka tohohle krátkého, nicméně výrazného seznamu byla jistojistě jeho kapelou nejzásadnější, to už jsem ostatně zmínil, a proto se také její tvorba stala pro všechna tři „Best Of“ cédéčka základním stavebním kamenem.
Jeho fyzické provedení je ovšem v tomto směru trošku nešťastné. 3CD je totiž bookletu prosté a jen s minimem informací, textů či ilustračních fotek, takže pro toho, kdo není skutečně detailním znalcem Mirkovy muzikantské historie, nenabízí vlastně žádné přidané informace. Kdo kterou skladbu původně nahrál, na jaké nahrávce a kdy vyšla, pokud zkrátka nejste zorientovaní, tenhle výběr vám v tom moc nepomůže.
Zato nicméně album nabízí klasický výdobytek moderních časů: podstatně lepší, nabušenější a dynamičtější zvuk. Ani na Mirkově hlasu není poznat, že od původních nahrávek uběhlo kolikrát i více než dvacet let, takže to podstatné – tedy hudba samotná – představuje opravdu velmi reprezentativní kolekci (celá stopáž činí 142 minut a něco málo) toho nejlepšího především z repertoáru CALIBOS (některé skladby jsem neznal a z výše popsaných důvodů tak nemůžu říct, zda nejsou třeba náhodou od SKRAMASAXu).
Zejména pamětníky tedy potěší připomenutí toho, jak originální a svébytnou kapelou byli kdysi CALIBOS, jak málo chybělo, aby se v tuzemsku vyšvihli na tu úplně nejvyšší úroveň (zde jistě nemusím připomínat třeba památný klip ke skladbě „Terasy“, úspěšně zařazený do tehdejší televizní hitparády „Eso“), a pod kolik opravdu nezapomenutelných heavymetalových pecek se podepsali. „Za krále“, „Mac Leod“, „Calibos“, „Sedm ran“, „Nemůžou“, „Život po životě“ nebo třeba „Památka zesnulých“, to vše zde pochopitelně najdete, a jak už bylo řečeno, ve výtečně zvukové formě. A posedne-li vás, třeba tak jako autora těchto řádek, nostalgie, je zřejmé, že krom namítané absence doplňující informací, se tohle trojité cédéčko opravdu povedlo. Doufejme, že na něj CALIBOS, když už tedy jsou znovu pohromadě, navážou také nějakým tím povedeným novinkovým materiálem.
1. Za krále
2. Transplantace
3. Ráj
4. Láska a kříž
5. Kejklíř
6. Terasy
7. In Memory
8. Planina
9. Nemůžou
10. Baseball
11. Maria
12. Mašírunk
13. Moravanka
14. Za záclonou
15. Calibos
16. Život po životě
17. Hajzl
18. Mám se rád
19. Já chci být sám
20. Už je to tu!
21. Žebrák
22. Třesky plesky
23. Mac Leod
24. Sedm ran
25. Alžír
26. Krádež
27. Jehla
28. Zbrojař
29. Jed
30. Památka zesnulých
31. Křižník Hood
32. Sama si našla hrob
33. Nesmiřitelní
Naprostá bomba!
Sice bych byl radši, kdyby vyšly dříve nevydané písně jako 1CD od Calibosu než tohle 3CD, ale to je v podstatě jedno. Hudba, texty, zpěv bez chyby a výjimečně jsem snad spokojený i se zvukem.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Zásadní milník švédských black/death metalových dějin. Druhé album SACRAMENTUM z roku 1997 se dočkalo renovace fasády. Dan Swanö odvedl vynikající práci, "The Coming Of Chaos" důkladně vyčistil, devadesátkový "spirit" však zachoval. Má radost nezná mezí.