Dánské kvarteto LLNN v osobě svého kytaristy a zpěváka navazuje na THE PSYKE PROJECT, kteří budou zasvěceným jistě známým pojmem. Odehráli u nás celou řádku divokých koncertů, o kterých ve své době nadšeně mluvili všichni, kteří je živě zažili.

Žánrově jsou tedy LLNN kombinací temné atmosféry a drtivého brutálního hardcoreu, který je místy vyšponovaný do grindových extrémů. Tuto polohu LLNN velmi přirozeně doplňují o klaustrofobické plochy, typické pro sludgemetalové kapely. Nečekejte ale postrockové budování atmosféry a nějaké gradace. Jejich přístup mi spíš připomíná ticho před tím, než vedle vás dopadne atomovka.

Celkové náladě velmi pomáhají syntezátory, které na první poslech jen nenápadně dobarvují celkový zvuk, ale z pohledu apokalyptického vyznění celého alba jsou naprosto signifikantní. Zvukové rejstříky jsou mnohdy nenápadné a celkem přiléhavě obepínají kytarové hradby, větší prostor dostávají až v ambientnějších přechodech, které album paradoxně dělají ještě tísnivějším.

„Deads“ je album, které je napěchováno frustrací a negativní energií. Kytarové riffy v úvodní „Despots“ jsou ryzí zlo. Tohle album pro mě díky tomu funguje jako taková terapie. Pročišťuje. Svojí zaťatostí ze mě vyplavuje všechno to, čeho se chci zbavit. Předpokládám, že koncert bude jedna velká sprcha v krvi, ze které vyjdete naprosto očištěni.

Při každém poslechu mi přijde zajímavé, jak LLNN využívají rytmiku, která je vlastně velmi úsporná. Nesnaží se cpát do popředí, velmi efektivně jistí hrany riffů a nevrhá se do žádných zbrklých akcí. Protiváhou této umírněnosti je pak vokál Christiana Bonnesena, který nikdy neubírá z plynu. Vždy má potenciometr vytočený na maximální úroveň a nikdy tuto polohu nemění.