Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nálepku „slovenští Napalm Death“ už Obliterate asi nikdo neodpáře a zdá se, že ani oni sami se o změnu tohoto zaškatulkování nesnaží. Jejich poslední promo je toho pouze důkazem. Čtyřpísňový materiál ukazuje Obliterate jako zkušenou bandu, pevnou v kramflecích i v přesvědčení. Antirasistický podtext připravované druhé desky podtrhuje jak docela vtipný kreslený obal, který zcela jistě „nadchne“ slovenské nácky, tak i texty, které reagují na současnou každodenní situaci u našich sousedů. Hudebně Obliterate s instrumentální jistotou svižně bruslí mezi Harmony Corruption a Diatribes. Překvapuje mne, že i zvuk je „napalmovský“, ale pokud jim to vyhovuje, nemám námitek. Za zmínku stojí zejména pestré Barbieho bicí (ostatně vzpomeňme jeho působení v Caress, kde dokazuje, že umí nejen grindově sypat). Výhrady bych měl akorát k frázování textů, kde to prostě občas skřípe. Jinak fajn promo, těšme se na desku.
7 / 10
Universe, Milk, Structures (2018)
Superboring (2012)
Something Wrong (2009)
We Haven´t Given Up Yet (promo EP) (2007)
The Ball Season (split w. MÄSO) (2005)
Tangled Ways (2003)
Against Your Will (split w. DIN-ADDICT) (2002)
Antiracism (promo) (2001)
Pieces Of Superior Life+Blindness (MC reedition) (2000)
split MC (w. N.C.C.) (2000)
4way split EP (w. HAEMORRHAGE / EMBOLISM / SUFFOCATE) (2000)
The Feelings (2000)
Blindness (splt w. EXCRETED ALIVE) (1997)
Blindness (demo) (1995)
Pieces Of Superior Life (demo) (1993)
Vydáno: 2001
Vydavatel: Vlastní náklad
Kontakt: Ladislav Polák, Lidické nám. 7, 040 22 Košice, SLOVENSKO
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
