Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Čtvrté album virginských mistrů kytarové rašeliny INTER ARMA navazuje na to nejlepší, co se jim v uplynulých dvanácti letech podařilo postavit ze spojení černého kovu, sludge, psychedelie a death metalu. „Sulphur English“ je snad ještě temnější a hutnější než jeho předchůdce, má potřebnou všeobjímající velkorysost ve zvuku a současně i přirozenou syrovost a dopřává si dostatek času na to, aby mohla posluchače pozvolna umačkat ve své náruči. Více jak hodinová nahrávka ukrývá devět kompozic, které krom intra a intermezza nepodlezou šestiminutovou stopáž.
Ačkoliv se může znát, že se tu kombinuje celkem dost žánrů, tak výsledek je poměrně stabilizovaný a má naprosto jasno v tom, jak s posluchačem pracovat. Přesně ví, kdy chce být ambientnější a kdy umazat umolousaným bažinatým death-doom metalem, ve kterém se přeřadilo na nejnižší rychlostní stupeň. Chvílemi to zní jako by se do sebe ve velmi pozvolném tempu vpíjeli DEATHSPELL OMEGA, SWANS a DODECAHEDRON.
„Sulphur English“ je povětšinou postaveno na plochách, se kterými si bravurně pohrává rytmika. Bicí dávají znepokojivé atmosféře kytar potřebnou dynamiku a jsou rozhodně prvkem, na který se vyplatí zaměřit. Většina ambientně pojatých ploch dává okusit zcela nepoznaný pocit úzkosti a zmaru. V tom je tahle smečka nedostižná. Je to jako cvičit jógu uprostřed inferna. Rozšíří vám nosní dírky jen proto, aby s vámi mohla praktikovat holotropní dýchání uprostřed sopky. V tom je atmosféra zcela pohlcující a já si za posledních pár měsíců příliš nedokážu vybavit kapelu, která by vydala tak omamné album.
Pokud jde o sestavu, tak INTER ARMA před nedávnem už podruhé vyměnila baskytaristu, ale zbytek kapely je stabilní a pevně semknutý. I to je na nahrávce znát. Kytaristé se vzájemně disharmonicky proplétají a bubeník T.J. Childers přesně ví, kdy má sešlápnout nohu s plynem a kdy nechat hudbu volně dýchat.
INTER ARMA od svého devět let vzdáleného debutu udělala s každým albem celkem malý krok. Když ale po letech poslouchám „Sundown“, uvědomuji si, jak velký kus cesty tato richmondská sbírka ušla. Jejich zvuk je nyní mnohem osobitější, kompaktnější a semknutější. „Sulphur English“ je další částí evolučního řetězce, jenž směřuje dál tím správným směrem.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.
GOLGOTHAN REMAINS trochu pročistili zvuk a zvýraznili ULCERATE vibes. Nové EP je pořád hodně agresivní a inspirace novozélandskou ikonou (tentokrát přichází na řadu jejich pozdní tvorba) slouží spíše jako vydatná poleva než jako zásadní konstrukční prvek.
Komplexní metalová skládanka, kde si podává ruce agresivní death metal s dusavými djent výpady, ale i melodickými a klidnějšími pasážemi. Přes veškerou agresivitu to má i zvláštní ladnost. První dojem slušný.