Po osmi létech tu máme od CAVE IN následovníka alba „White Silence“. Novinka „Final Transmission“ vzniká za dramatických okolností. Baskytarista Caleb Scofield zemřel při autonehodě během práce na tomto albu, proběhlo několik benefičních koncertů pro jeho rodinu, do kterých se zapojili dlouholetí přátelé CAVE IN, mezi nimiž nešlo o nikoho jiného než o CONVERGE, PELICAN nebo ISIS pod pseudonymem CELESTIAL. Kapele na postu baskytary pomáhal Nate Newton z CONVERGE, který s ní hraje i dnes. CAVE IN ale nejsou jen tou kapelou, která měla zkušebnu s CONVERGE. Pro mě jsou jakýmsi rozcestníkem pro další skvělé kapely. Ať už to je Brodsyho progový trojúhelník MUTOID MAN nebo Calebovi ZOZOBRA, případně OLD MAN GLOOM.

Je těžké odhadovat, jak moc smrt Caleba ovlivnila výslednou podobu alba. Od minulé desky se v mých uších výrazně liší. Je mnohem temnější, než cokoliv předchozího. Hudebně tu cítím silné otisky devatenáct let staré desky „Jupiter“, ačkoliv celé aranžmá je možná ještě písničkovější. Současně je znát, že prim nehraje snaha složit hitové písničky, ale spíše vypustit konkrétní emoce, které musí ven. Signifikantní je to na skladbách, jakou je třeba „Shake my Blood“. Celkové vyznění alba „Final Transmission“ je mnohem více kosmické a éterické.

Pokud jsem zmínil téměř hmatatelnou éteričnost, tak tu sem vnáší prvky space rocku a shoegazu, jež nikdy do tvorby CAVE IN nepronikly v takové míře. Skladba „Lunar Day“ je téměř ryzí inkarnací právě této složky alba. Její esence, byť v menší míře, ale přežívá i v ostatních skladbách. Jejím protikladem je valivá „Lanterna“, která ale zdaleka nedosahuje agresivity, jakou měly v minulosti pasáže, kdy se Caleb přiblížil k mikrofonu. Musím říci, že právě tyto momenty CAVE IN jsem měl nejraději. Byli pro mě vždy živoucím důkazem, že jde v rámci žánru kombinovat melodické vokály a řvaní, aniž by mi to rvalo uši. Tato složka mi chybí a ačkoliv v poslední skladbě „Leds To The Wolves“ dávají CAVE IN průchod určité zuřivosti, tak zdaleka není tak ostrá jako v minulosti. Dost se na tom podepisuje i zvuk. Kytary jsou asi nejlehčí z celé éry kapely. Naopak vyjíždí hrubě nakreslená baskytara.

CAVE IN natočili album, které má jednoznačně nejsilnější příběh a nejtemnější dopad na kapelu. Začíná Calebovou hlasovou nahrávkou pojmenovanou právě „Final Transmission“. Já pevně doufám, že poslední album není jen requiem za spoluhráče, který nemůže být lehce nahrazen, ale i vstup do nové éry, ve které budou rozestupy mezi jednotlivými alby kratší, než dlouhých osm let.