LEECH - Sapperlot
Švýcarská deska představuje postrock jako syntezátorový taneční žánr s velkou mírou epiky a filmovosti. Oceňuju tu hlavně snahu uchopit žánr trochu neotřelým způsobem a pokusit se z něj vymačkat nějaké dosud neviděné tvary.
BRUTAL ASSAULT 2019 - pekelných 6 - sobota
I poslední den měl své vrcholy. Dnes to vyhráli: GUTALAX, VIOLATOR/DEMOLITION HAMMER, NAPALM DEATH, CARCASS, VED BUENS ENDE a CASPIAN.
GUTALAX – Za největší dav při první kapele za celou historii Brutal Assaultu. Za nejzábavnější publikum. Za dobrou náladu. Za TOITOIcrowdsurfing. Za koncert, který se stane legendou.
VIOLATOR/DEMOLITION HAMMER – Za nejlepší thrashmetalový dvojblok dne. Za energii. První z nich za příjemně špinavý zvuk. A za jasně definované postoje. Druhé z nich za to, že dokazují, že věk je jen číslo.
NAPALM DEATH – Za klasiku, která neomrzí.
CARCASS – Za zabijácký zvuk. Za civilní death metal. Za zvonáče.
VED BUENS ENDE – Za nejdivnější koncert dne.
CASPIAN – Za světla. Za atmosféru. Za nejepičtější koncert dne. Za romantické pasáže. Za zvuk.
Borec na konec: Petr Frinta a jeho debaty v Bastionu X.
Diskuse: 8 příspěvků
DALŠÍ INFORMACE
KRALLICE - Inorganic Rites
Futuristický black metal, tentokrát s hodně experimentálními vlivy, které připomínají jiné projekty principála Colina Marstona, hlavně BEHOLD THE ARCTOPUS a DYSRHYTHMIA. To ale nic nemění na tom, že KRALLICE jsou silně znepokojiví a atmosféričtí.
MONO - Oath
Důstojné rozloučení s producentem Stevem Albinim. Album, které musí přijít v ten správný čas. Ačkoliv je kompozičně klidnější a dá se říci že i více monotónní, tak se mi hodně líbí spojení pocitu naděje, smíření a melancholie, které z něho prýští.
PANZERFAUST - The Suns Of Perdition IV: To Shadow Zion
PANZERFAUST dech nedošel, ba právě naopak, tetralogii "The Suns Of Perdition" totiž uzavřeli zcela triumfálním způsobem. Komplexní, chytře poskládaná deska, která vrcholí ve své druhé polovině. Takové "The Damascene Conversions" se prostě nejde nabažit.
AND SO I WATCH YOU FROM AFAR - Megafauna
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
SORCERER - Devotion
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
DISPATCHED - Euroshima
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.