Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pokud chcete dokonalý epický soundtrack zkázy a rozpadu pro vaše coronavirové domácí vězení, tak nemůžete sáhnout vedle. Birminghamští ESOTERIC nahráli téměř stominutový opus, který je zatím náladově nejpestřejším drahokamem v jejich diskografii. Z funeral doomového základu dokázali na „A Pyrrhic Existence“ udělat chobotnici, která své chapadla obtáčí kolem spousty dalších žánrů a postupně je nasává do monumentální náladové palety, která i přes tak masivní stopáž nedokáže nudit.
Chandlerovo trudomyslné komando se na novince odprošťuje od tempa zpomalených želv a dynamicky přechází i do rychlejších výpadů, hraje si s dynamikou, používá rozmlžené rejstříky zvuků, kterými dokáží vykouzlit husí kůži. I přes pomalý základ, ze kterého se vše ostatní odvíjí, se ESOTERIC daří tvořit turbulentní chaos, který se těžko popisuje. Berou vás za ruku a vedou vás na kraj srázu, ze kterého vidíte jen čistokrevné šílenství. „A Pyrrhic Existence“ má tendence po vás požadovat investici. Dokáže vás vysát a infikovat. Za dlouhou dobu si nepamatuji desku, která by se mnou dokázala pohnout tak silně.
Žánrově se pak rozprostírají od ambientu a psychedelie až někam k death metalu. Dávají si načas v tom, aby v posluchači vydráždili vnitřní démony a ti vám začali cirkulovat v hlavě. Tohle je jedna z mála nahrávek, kterou prostě musíte poslouchat v klidu a jako celek. Teprve potom doceníte pasáže, které mají až maricconovskou hloubku, ale současně také chandlerovskou hnilobu. Když už jsem ho zmínil, tak vokál Grega Chandlera je opět neopakovatelným nástrojem plnohodnotné zkázy. Hlasové rejstříky, které má tento ďábel v hrdle a hlavně způsob, jakým je zasazuje do hudby, nedokáže napodobit nikdo na scéně.
ESOTERIC se podařilo napsat další knihu pohřební poezie. V rámci jejich diskografie jde o kus, který si v ničem nezadá s kultovními deskami, jakými je pozdně devadesátková bible záhrobního doom metalu „The Pernicious Enigma“. Tak silnou atmosféru jsem naposledy cítil z „You Won't Get What You Want“ od DAUGHTERS, ačkoliv ti na mě útočili zcela jinými zbraněmi. Stejně jako tato deska, tak ani „A Pyrrhic Existence“ není deskou pro každého. ESOTERIC mají tu vlastnost, že buďto je milujete nebo je prostě nepřekousnete. V tom, co dělají jsou extrémní. To ale nic nemění na tom, že i po poslední desce jsou stále nepřekonaní králové žánru.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.