Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Záznamy, jejichž obsah spadá do žánrové kategorie disponující znepokojivou visačkou DSBM, neboli „Depressive (Suicidal) Black Metal”, nejsou na našich stránkách zrovna častými hosty. Dnes si však napravíme pošramocenou reputaci a společně se podíváme na zoubek jednomu z četných stylových reprezentantů. Z poměrně rozsáhlého portfolia není právě jednoduché vybrat opravdu zajímavý kousek, neb jeho hledání výrazně ztěžují celé zástupy druholigových až třetiligových kapel (často jednočlenných projektů), které se k nám valí zejména pod německou a americkou zástavou. Volba nakonec padla na BEGOTTEN, kanadskou trojici, která v těchto dnech vydává svou druhou dlouhohrající sbírku prozaicky pojmenovanou „If All You Have Known Is Winter“.
Stejně jako drtivá většina jejich souputníků, vydávají se i BEGOTTEN do boje o posluchačovu pozornost s poměrně omezeným arzenálem výrazových prostředků. Nicméně o ten v DSBM ani nejde, nezáleží totiž kolik zbraní máte, ale jak ostré či jak účinné tyto zbraně jsou. Zvláště pak v případě, že při plánování svých kompozic hodláte býti poměrně velkorysí a pravidelně atakovat hranici sedmi minut (nicméně tato i mnohem delší stopáž je v žánrovém kontextu záležitostí z kategorie naprosto standardních).
BEGOTTEN své středověké halapartny a sudlice naostřili opravdu znamenitě a hned v první skladbě „Useless“ (inu, není třeba si za každou cenu tykat s originalitou) servírují celou řadu skutečně poutavých momentů. Jistě, motivy jsou to navýsost jednoduché, nicméně nesmírně návykové a hned po prvním poslechu mající tendenci uchytit se ve vaší mozkovně na hodně dlouhou dobu. Jedním z mnoha exemplárních případů je závěr titulní skladby, kde ta samá, výpravná a krásně melancholicky rozervaná melodie rezonuje na více než dvě minuty trvajícím úseku. To samé se odehrává prakticky ve všech skladbách, BEGOTTEN dlouze servírují chytlavou linku, pak jen decentně změní rytmus a vytáhnou z nástrojů další, neméně posluchačsky příjemnou melodii. Tempově ale není album monotónní, plynule přechází od relaxačního, jakoby zasněného tempa, až po nekompromisní blackové klepačky, při kterých se vám ze stropu sype omítka.
V DSBM občas bývají problémem vokály, konkrétně pak ono nešťastné přiškrcené kvílení, které kdysi zpopularizoval zejména Nattramn ve svém projektu SILENCER. To Thomas Learner preferuje klasický vyřvaný vokál se sympaticky protahovanými koncovkami, který produkci BEGOTTEN padne jako nebohému oběšenci konopná oprátka. Škoda, že kapela tentokráte byla více ortodoxní a kromě manického řevu odsouzence v posledním tažení občas do repertoáru nezařadila i čisté vokály jako za časů EP „And The Wind Cries Death“ nebo debutového alba „A Waning Silhouette“, kde tolik vynikla krásná „Nostalgist“.
Druhá deska BEGOTTEN se nedá považovat za striktní a žánrově čistokrevnou záležitost. Občas jsou ke slyšení motivy vyskytující se v produkci melodic/atmo blackmetalových sestav (namátkou VELDES v tvrdších momentech období „Flameless“), relaxační odlehčení jako vystřižená ze zpěvníku melancholiků AUTUMN'S DAWN (časy stejnojmenného EP) a v neposlední řadě se dostane ke slovu i ne právě typický výstup sólové kytary (závěrečná položka „Malaise“). Další přirovnání vidím zcela určitě u BONJOUR TRISTESSE (období „Par Un Sourire“) a samozřejmě u dvojice apoštolů australského DSBM, tedy nedostižných AUSTERE a zejména pak WOODS OF DESOLATION v časech jejich čarokrásného počinu „Torn Beyond Reason“ (jakkoli jsou BEGOTTEN vůči WOODS OF DESOLATION jednodušší, přímočařejší a méně atmosféričtí).
„If All You Have Known Is Winter“ je líbivá, náladová a svým způsobem velmi podmanivá nahrávka, je ideálním materiálem k přemýšlení, odpočinku i rozjímání. Pro méně vyrovnané jedince, kteří na svůj život nahlíží z patra sebelítosti a rezignace, pak může naopak sloužit jako inspirativní soundtrack k nejrůznějším typům sebepoškozování. Já však jakožto příznivec méně ultimátních řešení žiletku s oprátkou odkládám do skříně na horší časy a raději znovu mačkám „Replay“. Ta půlhodinka, kterou už jsem v zajetí BEGOTTEN strávil nejméně dvacetkrát je totiž nesmírně příjemná a povznášející.
Posluchačsky velmi vděčný DSBM. „If All You Have Known Is Winter“ od kanadských BEGOTTEN je líbivá, náladová a svým způsobem velmi podmanivá nahrávka, je ideálním materiálem k přemýšlení, odpočinku i rozjímání.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.