OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kalifornská BDM scéna má vo svete extrémneho podania kovu smrti obzvlášť dobrý zvuk od konca 90. rokov minulého storočia. Odvtedy, konkrétne od roku 1998, trvá aj existencia sanfranciského spolku ODIOUS MORTEM, ktorý po dvoch albumoch z rokov 2005, resp. 2007, išiel do útlmu či zápolil s kadejakými situáciami, ktoré prináša život, a tak jeho aktuálny tretí album „Synestesia“ vyšiel až koncom januára tohto roku.
Trinásť rokov je dlhý čas, možno teda porovnávať. Debut „Devouring The Prophecy“ priniesol brutálny death metal, počuteľne ovplyvnený DEEDS OF FLESH, akurát s nie takou ponurou atmosférou, akú vedela vytvoriť družina okolo Erika Lindmarka (R.I.P.). Dvojka „Cryptic Implosion“ znamenala posun k sofistikovanejšiemu a technicky vyšperkovanému podaniu žánru, hudba je tu z podobného „vrhu“ ako tvorba DECREPIT BIRTH. Nie náhodou, traja za štyroch členov OM v tejto skupine predtým či potom niečo odohrali.
Aktuálnu trojku „Synesthesia“ pripravili ODIOUS MORTEM v zostave Joel Horner (basgitara), KC Howard (bicie, gitary), Dan Eggers (gitary) a Anthony Trapani (vokály). Tí istí ľudia ako pred trinástimi rokmi, ale hudba sa opäť o kúsok posunula. Desiatka skladieb prináša technický death metal s ľahkým príklonom k BDM a oproti minulosti sa vyznačuje hlbším, hutnejším a „oblejším“ zvukom, v ktorom vyniknú ťažké, drvivé riffy v pomalších dôrazných pasážach, ktorých oproti minulosti pribudlo.
Celkovo možno povedať, že náklepy ustúpili v prospech stredných a rýchlejších temp, v porovnaní s dvojkou je tu menej orgií gitarového vyšperkovávania, miesto ozdobnosti sa o slovo hlásia priamočiarejšie harmónie a gitary sú pri všetkej technickej prepracovanosti v prvom rade masívne. Dalo by sa povedať, že v rámci žánru ide o energický, útočný kus, ktorý zároveň prináša solídnu porciu melodiky. Vokál je hlboký, dôrazný, nadštandardne zrozumiteľný, čo nahrávke spolu s jej zvukom a kompaktným aranžovaním dodáva nádych 90. rokov, aj keď tu o nejaké retro absolútne nejde. OM skrátka znejú „vybúrene“ a uvážlivo, ako kapela, ktorá vie, že na výbuchy brutality sú tu iní borci a radšej sa šikovne venuje syntéze „umeleckosti“ a „smrteľnosti“.
8 / 10
Dan Eggers
- kytara
KC Howard
- kytara a bicí
Joel Horner
- basa
Anthony Trapani
- vokály
1. Dormant Retribution
2. Condemnation Foretold
3. Ruins of the Timeworn
4. Replenish the Earth
5. In Abominable Form
6. Eagle's Tower
7. Cave Dweller
8. Spirit Hole
9. Synchronicity
10. Dissonant Theology
Synesthesia (2020)
Cryptic Implosion (2007)
Devouring The Prophecy (2004)
Gestation Of Worms (demo) (2003)
Vydáno: 2020
Vydavatel: Willowtip Records
Stopáž: 38:03
Návrat z téměř uplného zapomění se povedl. Pamatuji si stále moc dobře, jak mě předchůdce "Cryptic Implosion" svého času hodně bral. Novinka má v tomto směru o něco menší tah, ale pár poslechů odhalilo její kvality. ODIOUS MORTEM dnes představují hlavně velmi dobré řemeslo na poli technického BDM a to vůbec neznamená jen nudnou rutinu. Snad jen s tím mírně plechovým zvukem kytar budu asi ještě chvíli zápolit.
Třetí řadovka ukazuje ODIOUS MORTEM opět v trochu jiném světle. Stejná sestava, která se podepsala pod jeden z mých nejvíce oblíbených tech BDM záznamů vůbec (samozřejmě mluvíme o výjimečné „Cryptic Implosion“), se po třinácti letech sešla a jednoduše si udělala radost novou deskou. „Synesthesia“ už rozhodně není tak explosivní ani tak živelná a testosteronem napumpovaná kolekce, je spíše klidnější, přemýšlivější, melodičtější, ale pořád stejně inteligentní. Odlehčená produkce po většinu času nahrávce prospívá, nicméně v pasážích, kdy ODIOUS MORTEM chtějí trochu povolit otěže a evidentně začít diktovat v přísnějších BDM intencích, už tak dobře nefunguje. I tak je „Synesthesia“ velmi příjemná, zbytečně neexhibující, ale posluchačsky stále poměrně dost náročná tech death metalová deska.
Docela překvapení. Dodávám, že velmi přijemné. Panové natočili vyklidněnou desku, přesně jak praví poslední odstavec recky. Ano i Deicide tam slyším. Pokles testosteronu je evidentní, ale má styl. Radost z hudby.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.