Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Aj nedávne uvedenie filmu Dve Veže ma doviedlo k jemnému oprášeniu albumu "Let Mortal Heroes Sing your Fame" ... Silenius a Protector duo realizujúce svoje fantastkné predstavy pod názvom Summoning nám tak pripravilo ďalší album svojej nesporne originálnej hypnotickej hudby vymykajúcej sa akýmkoľvek konvenciám ...
Summoning si dávno našli vlastný originálny štýl a albumom „Let Mortal Heroes Sing your Fame" pokračujú vo svojej nekonečnej ceste lemovanej hrdinskými skutkami, ďalekými fantastickými krajinami, majestátnymi horami a vzdialenými horizontami a hlavne bájnou Tolkienovou Stredozemou. Neinak to bude aj tentokrát. Opäť sa vydávame na cestu za slávou o, ktorej budú ešte dlho spievať smrteľníci...vydávame sa na púť stredozemou, no ešte ďalej...
Opäť sa ponesieme hypnotickými rytmami komplikovaných automatických bicích tvoriacich hlavnú zložku tvorby Summoning, pocítime atmosféru hrdinských skutkov formovaných víťaznými trúbkami podfarbenými ostrým zvukom typicky summoningovskej monotónnej gitary a hlavným elementom medieválnych klávesových ornamentov vpletených do smutných melódií. O atmosfére stratených príbehov Stredozeme nám bude rozprávať blackovo ostrý avšak zrozumiteľný hlas prekladaný ako hovoreným slovom tak aj chórmi mnohohlasými. Tak sa prelíname v melanchóliou jednotlivých monotónnych kompozícií a kráčame tak nekonečnom rytme krokov svetom fantázie. Všetky kroky prinášajú aj krásu nádherných obrazov a scénerií ako hudba samotná...Summoning, sila psychotického konceptu nestavajúca na technickej dokonalosti hudobných postupov, ale na atmosféríckom vykreslení inosveta a dokonalom vyjadrení nálad a emócií.
Ak „Stronghold" prinášal trocha zmenu oproti starému štýlu s väčším vytiahnutím gitár do popredia tak práve „Let Mortal Heroes sing your Fame"... sa vracia viac do zašlých, no čarovných časov diela „Minas Morgul". Opäť sa viac vraciame k témam a náladam príbehov Stredozeme, k príbehu vojny o Prsteň. Každá skladba nesie svoju atmosféru, každá je čriepkom temného no zároveň víťazného príbehu ... Tento album prináša všetkým znalým a priaznivcom skupiny Summoning opäť to všetko čo od Summoningu čakajú, krásne melódie, osobité temné vyznenie, tentokrát tiež kvalitatívne lepšiu produkciu , ktorou sa už ukázali na albume Stronghold a taktiež zopár nových prvkov ako sú chóry a hovorené slovo. To slovo sú útržky z prvej rozhlasovej hry Pán Prsteňov vysielanej BBC...
Všetkým priaznivcom šírych plání a tôní atmosfér a pocitov neporovnateľných so žiadnym dielom na scéne znalých predcházajúcu tvorbu Summoning toto dielo prinesie ďalšiu obrovskú dávku krásy a budú s ním vrcholne spokojní ... tak ako ja ... Jedným slovom je to ďalší majstrovský kúsok Summoning. Táto hudba je určená len úzkej skupine poslúchačov a tí ktorí radšej uprednostňujú klasické pojatie (black) metalovej hudby nech radšej dajú ruky preč od tohto diela, pretože v ňom nenájdu žiadnu brutalitu ani orgastické technické finesy, ale len číru vzdialenú s atmosféru tvorenú medieválnymi prvkami a hypnotickým rytmom bicích...Toto je moja hodina...Nepoznáš smrť keď ju vidíš?...
Hodnotenia sú dve:
pre priaznivcov SUMMONING, atmosféry a pocitov: 9/10
pre ostatných je to 5/10 ... priemer 7/10?
SUMMONING boli vždy jedinečný a týmto počinom to len potvrdzujú a vracajú sa viac do časov vydania klenotu „Minas Morgul". Opäť tu máme magickú zmes hypnotických kúzelných atmosfér plynúcich niekde zo srdca bájnej Stredozeme... tak vydajme sa za cestou za slávou...
7 / 10
1. A New Power Is Rising
2. South Away
3. In Hollow Halls Beneth The Fells
4. Our Foes Shell Fall
5. The Mountains King"s Return
6. Runes Of Power
7. Ashen Cold
8. Farewell
Oath Bound (2006)
Lost Tales (MCD) (2003)
Let Mortal Heroes Sing Your Fame (2001)
Stronghold (1999)
Nightshade Forests (MCD) (1997)
Dol Guldur (1996)
Minas Morgul (1995)
Lugburz (1993)
Anno Mortiri Domini 1959 (demo) (1993)
Upon The Viking’s Stallion (demo) (1993)
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
