Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Prvotina „When Landscapes Bled Backwards“ athénských nekompromisních drtičů byla jedním z nejsebevědomějších deathmetalových debutů minulé dekády. S potěšením lze konstatovat, že kapela od té doby neusnula na vavřínech a na svých deskách neustále zvyšuje pomyslnou laťku kvality. Letos servíruje už čtvrtou plnohodnotnou desku a ani na té necítím sebemenší zaváhání. Recept na úspěch mají přitom SICKENING HORROR stále stejný. Spočívá v přesném vybalancování melodičnosti, techniky a syrovosti.
„Chaos Revamped“ si uchovává hrubost, přičemž pracuje s technicky náročnými aranžemi. Díky tomu si neudržuje chladný odstup jako mnoho jiných továren na smrtící kov, jež inklinují k techničtější formě žánru. I na aktuální desce jsou místa, kde principál souboru George Antipatiss s ledovým klidem předvádí prstolamné dostihy na hmatníku, ale vždy je prokládá i riffovou řezničinou, která má potřebný tlak.
Už titulní skladba „Outburst“ rozehrává partii stopek a melodických kvapíků, neustále rozvádí hlavní motiv tak, aby nenudil, nechává ho otáčet se z různých stran a posluchače zásobuje různými úhly pohledu. A když už se zdá, že by to mohl posluchač prokouknout, vetkají do skladby sólo. SICKENING HORROR tu často rozvíjejí jeden nebo dva nápady a vždy vám je ukáží z nové perspektivy bez toho, aby tyto pokusy působily jakkoliv fádně.
Více než u předchozích alb mám u „Chaos Revamped“ pocit, že v něm tepe thrashmetalové srdce, které zatěžkává deathmetalová důraznost ve zvuku, progresivní kudrlinky a hrubost ve vokálech. Hlavně u kytar ale člověku nemůže ujít poklona, kterou tu Antipatiss skládá nejenom králům progresivního death metalu konce devadesátých let, ale i thrash metalovým hrdinům.
1. Outburst
2. Fragments of Time
3. Transmutation
4. ubical Void
5. Monarch
6. Chaos Revamped
7. Dawn of the Sick
8. lacial Warfare
9. Loophole
10. Fire Imploded
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!