Jestli něco poslední dobou Ridleymu Scottovi šlo, tak to bylo namlsat diváka a pak ho zklamat. A hned zprvu musím říci, že je to i případ ambiciózního seriálu VYCHOVÁNI VLKY. První díl je opravdu silným příslibem do budoucna a i v těch několika následujících dílech se rozehrává zajímavá hra o přežití na nehostinné planetě. S každou další epizodou se začne příběh krabatit a zamotávat do nesmyslně překombinovaného spletence a vy někdy v polovině začnete tušit, kam to vlastně spěje. Držíte si přitom palce, abyste se mýlili, ale každá další minuta vás přesvědčuje o tom, že to možná bude ještě horší než vaše představy. Nevím, jestli Ridley Scott už senilní, nebo co se to vlastně děje, ale přijde mi, že poslední dobou se obloukem vždy vrací k jednomu tématu. Jako stařec, který vám každý večer vypráví tu samou historku z mládí.
Ale ta krása na začátku… Máte dva androidy, kteří na opuštěné planetě mají přivést k životu a vychovat několik lidských dětí, jejichž embrya mají zahibernované v modulu, ve kterém přiletěli. Prostě mise. Započít novou etapu lidstva. Hrát si na mámu a tátu. Pikantně se tak dokonce i jmenují – Matka a Otec. Postaví základní přístřešky, začnou obdělávat půdu a také dle svého nastavení děti vychovávat. Poblíž jejich usedlosti je tajemná obrovská jáma, zdánlivě bez jakéhokoliv dna. Už jen tento koncept poskytuje dostatečný prostor rozehrát staroškolské sci-fi vyprávění, které bude mít potřebnou akci, drama i filosofické přesahy. Nedávno recenzovaná „Jsem matka“ to dokázala jen se dvěma postavami.
Hlavní protagonisté jsou navíc vybráni s citem, a hlavně Amanda Collin mě v prvních dílech naprosto okouzlila. Skvěle hraje i planeta, která má opravdu pustý charakter, skrývá od počátku mlhavé nebezpečí v podivných tvorech, jenž tu žijí. Ať už jde o pláně, podivný les, pouštní vyprahlou flóru a celkovou nehostinnost, která se tu staví do ostrého kontrastu s prudce elegantními křivkami vesmírného modulu a kombinézami androidů. To všechno od počátku působivě funguje. Fungují tu i v prvních dílech načrtnuté motivy, které se týkají stravovacích návyků a nutnosti přežití.
Pak se najednou ale něco přihodí a příběh se začne drolit a rozpadat. Přicházení další postavy, další elementy a témata jako je víra, zrození, Bůh. Ve chvíli, kdy android začne krvácet bílou kejdu, začnete mít podezření, že to není jen náhoda. Že tento film míří do propasti, kterou vyhloubily ambice Ridleyho Scotta. Děj se začne nesmyslně komplikovat, přestane dávat smysl, a hlavně vás přestane zajímat, co se vlastně stane. Postavy, které vám v prvních dílech přirostly k srdci, se začnou chovat jako idioti, v ději se začnou objevovat nevysvětlitelné okolnosti.
Co k seriálu ve všech ohledech skvěle padne, je hudba. Na tuto práci byl povolám ambientní čaroděj Ben Frost a vytvořil zvukový doprovod, který skvěle dobarvuje jednotlivé scény. Hudby si vlastně jen při sledování téměř nevšimnete, je úzce nalepená na to, co se v seriálu děje. Někdy je až příliš dramatická, ale to vás začne otravovat až v druhé půlce seriálu, kdy se děj mění ve frašku. Rozhodně se ale vyplatí na hudbu zaměřit a trochu více ji vnímat, protože je po řemeslné stránce naprosto famózní. Ostatně stejně jako výprava a prostředí. Právě tady vás pak nejvíce zamrzí, jak dokáže dobře odvedenou práci znehodnotit zápletka.
VYCHOVÁNI VLKY je po mnoha stránkách excelentní projekt. Dlouho jsem nebyl tak nadšený z prvních dvou nebo tří dílů nějakého sci-fi seriálu. O to frustrovanější jsem teď, když jsem viděl konec. Doufejme, že druhá série nikdy nepřijde.