Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jedným z osobitejších zjavov na rodiacej sa mladej českej metalovej scéne začiatku 90. rokov boli SEBASTIAN, ktorí sa u pamätníkov zapísali hlavne debutovým albumom „Snÿ o Marii“ (1992). Na ňom je zaznamenaný chytľavý, občas psycho ladený mix thrash metalu a hard coru. Kapela vydala ešte jeden (1994), poslednou nahrávkou je EP spred deviatich rokov a oficiálne neskončila, aj keď je prinajmenšom neaktívna. Vokalista Dan Friml sa od roku 2012 venuje spolku s názvom MEAN MESSIAH, pôvodne ako hráč na všetky nástroje, dnes ako spevák, gitarista, basák a klávesista. Zostavu dopĺňajú bubeník Jiří Willander a basgitarista David Gabriel. Medzi Litoměřicami a Prahou pendlujúce trio po albume „Hell“ (2013) a EP „Let Us Pray“ (2016) v máji tohto roku vydalo dlhohrajúcu dvojku „Divine Technology“ u Slovak Metal Army.
Hoci MEAN MESSIAH mimo osoby hlavného protagonistu styčné body so SEBASTIAN nemajú, experimentálneho ducha či aspoň chuť kráčať menej tradičnými metalovými cestami im uprieť nemožno. Sedem skladieb na novinke možno zaškatuľkovať ako industriálne ladený thrash metal s občasnými úskokmi k death či melodickému metalu. Základ tvoria strojové marše bicích s kobercami kopákov, ktoré mne osobne trochu pripomínajú FEAR FACTORY po ich stočení kormidla od death metalu k mainstreamovejšej prezentácii razantného kovotepectva („Demanufacture“ a potom), prípadne aj dávny 90-kový „all star“ projekt VOODOOCULT. Nadstavbou ostrejších temp sú chladné, sekané gitarové riffy a väčšinou extrémnejšie podané, prípadne skandované vokály. Ale tak, ako MEAN MESSIAH poskytujú dostatočný priestor takisto variabilite i ľahkej, často skoro éterickej melodike, je tu miesto i pre klasickejší spev. Ostré, agresívne, skôr industriálne momenty sa plynulo striedajú s uvoľnenými a príjemným osviežením sú atmosférické, až post-rockové či post-metalové náladové vsuvky. Z koncepcie albumu sa trochu vymyká záverečná „Za světlem“, ktorá vďaka spevu v češtine (inak je album otextovaný po anglicky) pripomína skladbu, akú by mohli vystrihnúť aj INSANIA. Celkovo hodnotím kladne, nie je to nejaká moja krvná skupina, ale hudobnícky na úrovni, zvukovo tiež žiadna garáž a momenty, ktoré celok vytiahnu nad všeobecný priemer, sa nájdu.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.