Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Martin „Bilos“ Bílek (MALIGNANT TUMOUR, SICK SINUS SYNDROME, PURE)
Čo bolo, to bolo!!! Moc nehledím na to, co bylo, každopádně uplynulý rok byl jiný, možná v jistých aspektech horší, ale na to kašlu. Lidstvo se definitivně zbláznilo a není už cesty zpět, i kdyby tisíc klarinetů. Mnoho lidí se projevilo tak, že se nestačím divit a trochu, nebo spíše hodně, sebekritiky a respektu k ostatním by některým určitě neuškodilo. Protože jsem moc nemohl dělat, to, co je mi nejpříjemnější a to jsou živé koncerty, tak navzdory tomu jsem se ponořil do dalších hudebních projektů a takto si vyplňuju tu zdánlivou nečinnost. Ale byl jsem loni dvakrát v Bukovce u Čurbyho v sauně, takže zas tak špatný ten rok nebyl. Hahaha.
TOP 5 alb 2020 Moc se už v nových nahrávkách neorientuju, většinou dávám na doporučení přátel, nebo na některou nahrávku oblíbené bandy vyloženě čekám. Ani nevím, jestli ty všechny uvedené jsou z roku 2020, ale v tom roce jsem se k nim dostal a opravdu mi urazily hlavu!!! A rozhodně jich mám oblíbených více než jen pět. :-D DROPDEAD – Dropdead LP VOMI NOIR - Les Myasmes de la Déliquescence LP VOLE – Tohle není prdel LP MR. BUNGLE – The Raging Wrath of the Easter Bunny LP WARCOLLAPSE – Deserts of Ash LP
Michal Štěpánek (SHAMPOON KILLER, BRUTALLY DECEASED)
Začátek loňského roku byl ve znamení práce na nové desce SHAMPOON KILLER – Mankind Depravity, kterou jsme měli v té době čerstvě nahranou a tak jsme se s Karlem Švejnohou téměř 2 měsíce věnovali hledání ideálního zvuku. Nakonec se nám to ke spokojenosti všech povedlo a v dubnu vyšla nahrávka na Bizarre Leprous Production. Taky se podařilo zahrát s oběma kapelami pár pěkných akcí a všechno se zdálo být v pořádku. První signál, že bude něco špatně, přišel s příjezdem našeho bubeníka Martina z Itálie a s tím spojenou nařízenou karanténou. Od té doby se postupně rušily domluvené koncerty, turné kapel, na které jsem se těšil, zavřeli hospody a téměř všechno šlo do …… Vůbec bych nepředpokládal, že se něčeho takového dožiju, ale stalo se. S nastolenými pravidly politické garnitury se nedalo nic dělat a tak bylo potřeba najít alespoň na dočasnou dobu nějakou alternativní činnost. Vzhledem k tomu, že bylo téměř všechno zakázané, tak jsme se s rodinou rozhodli postavit chatu, což jsme díky získanému času během 2 měsíců dotáhli a pak zde trávili skoro půlku léta. V květnu se nám podařilo uspořádat první pololegální koncert a od té doby se kromě velkých festivalů hrálo vesele dál na lokálních akcích až do začátku října. Nutno zmínit, že koncerty byly vzhledem k situaci v létě intenzivně navštěvovány vyhladovělými fanoušky. Další zlom přišel na podzim, kdy jsme se díky druhé vlně vrátili zase zpátky a žádného rozvolnění jsme se už nedočkali.
Když to shrnu, tak se nám v loňském roce podařilo po 5 letech vydat se SHAMPOON KILLER desku, podařilo se postavit již zmíněnou chatu, bylo spoustu času se věnovat dětem a s oběma kapelami jsme rozpracovali materiál na další nahrávky. Čertužel jsme zahráli asi 1/3 domluvených akcích, přišli jsme o velké festivaly a ani jsem neviděl moc koncertů zahraničních kapel, na které jsem se těšil. Naštěstí je většina akcí i turné přeložených a tak věřím, že si ten loňský rok snad v druhé polovině toho letošního vynahradíme.
Top 5 bez pořadí: AZARATH – Saint Desecration. Vzhledem k tomu, že Azarath posílil na kytaře a za mikrofonem Marcin z Embrional, který složil na Saint Desecration půlku desky, byla moje očekávání veliká. Musím přiznat, že mi pánové udělali s novinkou velkou radost a představili black death metal té nejvyšší kvality! DISAVOWED – Revocation of the Fallen. Dlouhé třináctileté čekání na novou nahrávku holandských mistrů se vyplatilo. V létě se pro mě tímto skvělým materiálem posadili na pomyslný trůn Evropského brutal death metalu. SKELETAL REMAINS – The Entombment of Chaos. Další povedená deska od téhle zaběhlé kapely, která se hrdě hlasí k 90. old schoolu. Všechny inspirační nápady od Pestilence byly pravděpodobně vyčerpány a tak se na novince nechali unést na vlně Morbid Angel, což mi ve výsledku vůbec nevadilo. DEEDS OF FLESH – Nucleus. Po vynikající Portals to Canaan a po stále neuvěřitelném úmrtí Erika Lindmarka (R.I.P.) dokončili Deeds of Flesh po dlouhých 7 letech další skvělou brutal deathovou nahrávku, která mi výrazně zpestřila konec loňského roku. SOMNIATE – The Meyrinkian Slumber. Moji drazí spoluhráči z Brutally Deceased se pustili do black metalu po francouzsku a po vzoru slavnějších kapel, jako jsou Aosoth, VI nebo The Order of Apollyon vypustili do světa černočernou desku s kvalitní produkcí, která vyšla v létě na Lavadome productions.
Filip Kittnar (MINDWORK, FACE THE DAY, BETWEEN THE PLANETS)
Živím se jako programátor, takže ekonomické dopady byly na můj život v podstatě nulové a rozhodně si nebudu na nic ztěžovat zde, po boku jiných, kterým tento rok téměř (nebo zcela) zničil živnost. Takže rok mi vzal snad jen definitivní zbytky iluzí, že by snad mohl být dobrý nápad živit se hudbou. Jinak mi rok asi jen dával. V první řadě asi důraznou připomínku, že nic není v naší civilizované společnosti samozřejmé, i když má generace (a všechny následující) vyrůstající v blahobytu tento pocit mohla mít. Je velmi dobře, že jsme tento "wake up call" jako společnost dostali, ač je mi velmi líto všech, kteří to tak tvrdě odnesli. Rok mi dal také návrat MINDWORK, z čehož mám obrovskou radost. Jen škoda těch koncertů, které padly. Také každodenní radost a frustraci z mých dětí. Ale i na tu budu určitě jednou s láskou vzpomínat, takže jsem za ni rád.
TOP 5 alb 2020 ULCERATE - Stare Into Death and Be Still NERO DI MARTE - Immoto PAIN OF SALVATION - Panther FATES WARNING - Long Day Good Night PENDRAGON - Love Over Fear (A dle prvních tří zveřejněných singlů si jsem zcela jistý, že tam dodatečně ještě přibyde Our Oceans - While Time Disappears, ale CD ještě nedorazilo, takže mi to nepřijde úplně fér. A ne, stahovat to nebudu. )
Filip „Žrout“ Jiroch (LAHAR, PUSTINA, RADIOLOKÁTOR)
Co se týče kapely. Příchod covidu-19, respektive vládních nařízení v souvislosti s ním, nám zrušili jarní tour po Čechách s ČAD a ADACTA (asi 4 víkendový dvojáky + další koncerty v průběhu jara 2020) + během roku spoustu zajímavejch koncertů např. Thrash Nightmare vol.8 (s NOCTURNAL a DEATHHAMMER, tak prej za rok?), nebo na podzim víkend v Německu s grindery WOJCZECH. Jejich poslední deska Regret. Repeat 2018 zabíjí a Pulsus Letalis miluju, je to neskutečná nálož. V daleký minulosti jsme s nima odehráli partu akcí, mělo to bejt takový to "shledání" po X letech. Těšil jsem se na to. Teď si člověk nemůže bejt jistej, jestli se to někdy vůbec uskuteční. A další akce, křest novýho cd Trutnovskejch trešerů Exorcizphobia + Beast Within the Sound, tahle akce má dnes už třetí přesunutej termín.
Na druhou stranu, těch pár akcí, který sme odehráli byly super. Namátkou Strakonice garáž. Koncert odehranej ještě v době prvního nouzovýho stavu. Málem z toho byl pěknej průser. Účastnila se toho jak Městská policie, tak i státní. Chyběly jenom antony, policajti s pendrekama a psi (jako za komančů). Ta atmosféra ...sem dlouho nezažil. Teď jsem si vzpomněl, jak jsme kecali s Filipem S.Y.I.H. v Brně o punkovejch koncertech a o návratu do sklepů a garáží. Je to tady. No a pak Praha benefit na Sedmičku s FLOWERS FOR WHORES. Za mixem Kuře a do toho nesmrtelnej Ivan (FFW, REPELENT SS) Killer Number One! a spousta kámošů. Dál benefit Šlinc fest v Řevnici. Kolín a metalovej Symbolic fest, nebo trešovej Kafest Praha atd. Ono vlastně všechny koncerty, co jsme v roce 2020 odehráli, začaly mít zvláštní atmosféru. Okořeněnou tou pandemií, nejistotou a zároveň strachem.
Na jaře jsme s LAHAR vydali 4 songovej 12" Hra stínů. První společná nahrávka s novým zpěvákem Růžou. Z toho jsem měl velkou radost. Hlavně, jak to celý dopadlo. Spokojenost. Ještě na jaře sem stihl vydat, pro vlastní potěchu a pro pár kámošů a přátel, vzpomínkovej 10" vinyl (limit 6 ks!!! - lathe cut) kapely MOONSHINE NICHT, ve který jsem působil někdy v roce 2002-3.
Pak se mi taky povedlo odehrát vloni jeden koncert s PUSTINOU. Špína, námrd, Váchal, trochu Šumavy, Prahy a taky Brna. Bylo to na fesťáku na hájence v Kovanicích za účasti kapel SNĚŤ, HNUS UMÍRAJÍCÍ, SEKEROMLAT, OČI VLKA atd. (samá vybraná společnost, takže skvělá párty!). Taky bylo s PUSTINOU domluveno víc akcí, např u Berryho Magic Disk Musick na Boudě nebo pro Thrash Nightmare production (s Hellish Crossfire, nebo taky na jaře s Karloff), ale vše padlo. Podzimní nouzový stav nás s LAHAR zavřel do garáže a tak makáme na novejch věcech. Něco už se rýsuje, nebudu ještě prozrazovat.
Díky kámošům jsem si v létě stihl užít i super dovolenou na Jaderském moři a byl to bezva týden. Delfíny jsem měl vomotaný kolem prstu... žralok žádnej. Koncem roku jsem si prosvištěl ten sajrajt, kterej za tu šlamastiku tady může, na vlastní kůži. ...a teď už k muzice.
Můj top 5 za rok 2020: 1. INCANTATION - Sect of vile divinities (Relapse rec.). Přiznám se, v minulosti jsem nikdy týhle partě moc pozornosti nevěnoval. Poslední tři roky se situace mění. Pro mě je Sect of vile divinities další skvělá deska týhle kapely. Old school postupy, doomový pasáže, záhrobí, návrat ke kořenům. Death metaaal. 2. SODOM - Genesis XIX (Steamhammer rec.). I přes to, že spousta lidí tu placku odsuzuje, četl jsem i nelichotivý recenze a ani v kapele se na tom neshodneme. Mě ta deska dostala. Mam v sobě zažranej starej Sodom a z týhle nahrávky to na mě zase dejchlo. Tomáš zase rozpáral pár andělů!...po jeho boku Blackfire...dáme si pivo?...starej dobrej Německej Thrash Metal 3. CRO-MAGS - In The Beginning (Mission Two Entertainment). Miluju jejich raný desky. Thrashový rifi a punk hardcore feeling. Harley vládne. Život je někdy špinavá děvka a kyvadlo se vždycky rozhoupe oběma směry. New York, ..tam sem taky nebyl. 4. INQUISITION - Black mass for a mass grave (Agonia rec.). Hodně povedená deska plná atmosferickejch změn, temnejch melodií, netradičních kytarovejch rifů, zaklínání a evokací. V nečekaně pomalejších tempech. Nejen Skandinávie...i v Kolumbii sněží! 5. EXORCIZPHOBIA - Digitotality 2020. Novinka od trešerů z Trutnova. Zase kurva o level vejš. Thrash metal na světové úrovni. Skořího vokál se posunul do novejch rovin a s novym bubeníkem to šlape. Kytary zabíjí. Song Ancient Deception mi asi trochu změnil šroubovici DNA. Místama slyšim starý trešový velikány. Říkám si, na čem ten kluk asi vyrostl :-). Máš rád metal? doporučuju...
David Krédl (SECTESY, SYMBTOMY, Radio Beat, Symbolic fest)
Paradoxně mi dal svobodu - svobodu, na kterou jsem doteď neměl čas. Na druhou stranu mi vzal svobodu, kterou jsem doteď vnímal jako samozřejmost.
Nemá cenu zde opakovat 100x vyslovené. Ano, museli jsme zrušit festival, stejně jako jsme si museli odříct radost z odehraných koncertů. Ten rok nám už nikdo nevrátí a ta nastalá situace zdaleka neotáčí korouhví k výhledu na "lepší zítřky".
Učím se s tím žít stejně jako všichni ostatní - na druhou stranu mi již zmíněná "ukradená svoboda" byla kompenzována svobodou nově získanou. Svobodou, kterou mi nabízí znovuobjevená láska k cykloturistice. Díky množství práce jsem na kolo úplně zapomněl. Teď si žádný ze svých pracovních dnů nedokáži představit bez alespoň dvouhodinové vyjížďky po okolí. Ono "čištění hlavy" a svobodné rozhodování se KAM vyjet, se pro mě stalo nesmírně důležitým aspektem vedoucím k alespoň částečnému udržení "zdravého rozumu". Ona samota v přírodě a odkázání se JEN na své schopnosti (alespoň u mě) fungují jako spínač vnitřního klidu, jenž vede k jakési zdravé míře duševní rovnováhy.
TOP 5 alb 2020
Přiznám se, že jsem člověk, který se (co se týče hudby) spíš než kupředu neustále otáčí čelem k minulosti. Každý týden mi díky pořadu HARD and HEAVY (který moderuji na rádiu BEAT) proteče pod rukama tuna novinek a přesto ti narovinu řeknu, že mě zaujme málokterá. Narovinu si teď ani nevzpomenu na NIC co by mě zaujalo natolik, aby mě to přimělo ke koupi.
Rok 2020 jsem celý zasvětil zacelování mezer v mé sbírce CD. To mě naplňuje - sbírání raritních nahrávek z raných 90tých let. Za tento rok mi jich určitě přibyly stovky. Novinek však jen opravdu málo - poslední BODY COUNT (po minulé geniální desce vcelku zklamání), DEFTONES (vesměs pro ně platí to samé co pro BODY COUNT), SCHIZOPHRENIA (skvělá Thrash pila z Belgie - určitě překvapení na scéně), INSIDIOUS DISEASE, BENEDICTION, CONVULSE, DEMONICAL, LIK, NECROPHOBIC, MORTA SKULD či DARKENED to jsou klasiky, které nelze ignorovat ... přesto asi nejlepší desku roku 2020 (alespoň pro mě) vypustil BRUCE SPRINGSTEEN. Už předešlá "Western Stars" je úžasná. S novinkou "Letter to You" se však Bruce posunul ještě o notný kus dál ...
Hanka Hajdová (SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY)
Co mi rok 2020 dal a vzal? Dal nám Covid a vzal blízké lidi, kteří tady ještě s námi mohli být. Dal nám spousty hodin u počítače, což vnímám jako velké negativum. Dal nám online výuku, která mě – co by matku i učitelku - mnohé naučila, ale osobní kontakt s žáky nikdy nenahradí. Snad tyto změny umožní v budoucnu větší reformy ve školství. Vzal mi svobodu pohybu, nemůžeme cestovat, nemůžeme lyžovat, chybí mi návštěvy bazénu a spinningu. Vzal mi možnost zpívat. Ve škole učím hudební výchovu bez zpěvu, školní sbor nemohu vést vůbec. S kapelou nemůžeme koncertovat. Vzal mi svobodu sdružování se. Pro mě – společenského člověka – je tohle velmi izolující a deprimující.
Vzal mi svobodu volného podnikání. Velké omezení se týká mého vedlejšího pracovního poměru – vedení kroužků angličtiny pro předškolní a mladší školní děti. Velmi frustrující je, že mým dětem vzal volnočasové aktivity. Starší Vojta nemůže trénovat basketbal, musí cvičit jen doma. Na talentové přijímací zkoušky na osmileté sportovní gymnázium se rovněž připravuje doma nebo venku. Nemůže se stýkat se spolužáky, vidí je jen na obrazovce. Nehraje turnaje a zápasy. Sedí doma a má online výuku. Mladší syn je naštěstí ve druhé třídě a do školy chodit může, ačkoli je z toho nešťastný a chtěl by být doma. Rok 2020 nám dal strach. Mnohé lidi vede k udavačství. Rozdělil společnost. Pevně věřím, že tím dobrým na všem zlém je to, že si uvědomíme, co je v životě opravdu důležité. A to je zdraví. Fungující rodina. Přátelé. Možná je to takový pomyslný vykřičník a příprava na to, co jednou ještě přijde. Snad se poučíme.
Nejposlouchanější desky roku 2020: 1. Billy Eilish 2. Leprous 3. Pain of Salvation 4. Amy Winehouse 5. Gate
Martin „Maty“ Matoušek (GUTALAX, Cross Crew booking, Music Club Fabrika)
2020 rok mi vzal zhruba 60 koncertů a festivalů, kde jsme měli hrát a nehráli, vzal mi možnost podívat se do 6 nových zemí, kam jsme měli v plánu vyrazit, ať už koncertně, nebo soukromě. Vzal mi možnost pravidelně se potkávat s kamarády, se kterými se potkám vždy jen díky koncertům. V neposlední řadě mi vzal na několik měsíců moji práci a tím padlo několik set hodin, které jsem trávil přípravou mých pracovních projektů a které, kvůli koroně, byly zrušené a nebo přesunuté...automaticky mně také vzal mou pracovní jistotu, jelikož momentálně člověk ani neví, co se bude dít za týden.
2020 mi dal neuvěřitelný množství volného času, který jsem za posledních 11 let neměl. Dal mi možnost trávit svůj čas jinak, než jsem byl zvyklý. Naučil jsem se tím nové věci, na které jsem nikdy neměl čas a ani mě nenapadlo, že bych je někdy zkoušel. Dal nám taky hodně moc času navíc zapracovat na nových songách a chystat tak daleko pečlivěji novou desku. No a v neposlední řadě mi dal několik kil navíc??
Hodně poctivý náklad staroškolského grindcore z Města Andělů se členy SHITBRAINS, SULFURIC CAUTERY a RADIATION VOMIT. Excelentní práce bubeníka a na poměry žánru dost velká pestrost v riffech, dynamice i barvě vokálů.
Hůře stravitelná záležitost i na poměry old school death metalu. Tito Švédové nikdy nejeli přímočarý smrťák, takže novinka vlastně nepřekvapí. Pokud vám vyhovuje fusion kuchyně okrajových forem metalu, nemůžete s tímto nevycválancem šlápnout vedle.
Standardní živák ARAKAINu, výjimečný snad jen tím, kolik let existence na něm kapela slaví. Skalní jistě odhalí, která z obsažených skladeb ještě živě nebyla sejmuta, nám ostatním (co jsme se zároveň nezúčastnili) však postačí pár orientačních poslechů.
Občas není ku škodě se nakazit nějakou tou retro nahrávkou vonící po trvalé, zvlášť když se člověk jinak soustředí hlavně na nové věci. Jen se to s inokulací nesmí přehnat, jinak tahle „dcerka Doro“ o mnoho víc než to prima-retro nenabízí.
Hudba těchto Kanaďanů nikdy nebyla na první poslech. Ale ani skoro dva měsíce po vydání se do jejich novinky neumím dostat. Je tu jen několik záchytných míst, které pro mě mají přitažlivost. To je v porovnání s předchůdci zoufale málo.
Norská obdoba MAXIM TURBULENC (co do rozměrů) hraje elektro rock/metal ozdobený slušným zpěvem. Pro svou zastřenou melancholickou atmosféru nabízejí příjemný poslech jinak ne příliš originální hudby na vlnách středního proudu.
Tore je mrtev a tohle je jeho poslední deska. Bohužel od začátku nepřesvědčivá elevator music, i když bohatě proaranžovaná. Chybí atmosféra. Tu nalézám až v poslední třetině. Avšak Garm je Garm, takže to ještě prohledám, jestli jsem něco nepřeslechl.