Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Možno ste to ešte nezachytili, ale v Nórsku majú od roku 2015 nového cisára. Ten prvý dnes akurát tak hráva exkluzívne spomienkové turné k výročiam svojich albumov a milovníci black metalu sa od neho už asi ničoho nového nedočkajú. KEISER z Levangeru však od roku 2016 stihli EP, štyri single, debutový album „The Succubus“ z roku 2017 a jeho nasledovníka, ktorý rady čiernych bezbožníkov pozdravil koncom novembra minulého roku. „Our Wretched Demise“ pripravili Geir Marvin Johansen (bicie, vokál), William Aamodt (gitary), Mikael Torseth (gitary a vokály) a Jon Einar Hektoen (basgitara). Páni dosť civilného vzhľadu a bez temných pseudonymov majú za sebou hranie vo viacerých BM spolkoch, z ktorých by ste mohli poznať FUNERAL HARVEST a POSTHUM, posledne menovaní hrali aj na Slovensku, tuším so SATYRICON.
Deväťskladbová nahrávka prináša čierny kov o dosť iný než hrali EMPEROR, nový cisár sa vyjadruje menej vzletne, vznešene a je celkovo prejavom zemitejší a priamočiarejší. Ale žiadne agro, KEISER tvoria melodický black metal, v ktorom nie je núdza o vzdušné atmosféry, ale ani o nespútanú agresiu a razantnú energiu. Blastbeatové pasáže sa o priestor delia s nekompromisnými pochodmi i pomalými partmi, v ktorých dominujú náladové vyhrávky. Počúvame tu ostré, úderné čierne kováčstvo ovplyvnené 90. rokmi so súčasným hutným a rezavým zvukom. Istou zvláštnosťou je, že neznie typicky nórsky, ale skôr eklekticky. Chladné strednotempové „marše“ pripomenú prvé albumy švajčiarskych SAMAEL, zatiaľ čo zvláštne vyhrávky vydolujú zo spomienok ďalšiu netypickú nórsku BM záležitosť EMANCER. V náklepoch ovenčených miestami dosť silnými melódiami dôjde na odkaz DISSECTION, obzvlášť vo „Far From Human“. Návratom až do 80. rokov je „Cannons Of War“, pričom na viacero rachotivých pôct starým BATHORY, CELTIC FROST a spol. natrafíte i v iných skladbách. Nechýba ani rozjímavá akustická gitarová inštrumentálka („The Fog“). Záverom albumu je titulná skladba, vyše desaťminútová rozsiahla kompozícia, zhrňujúca v zásade všetko, čo KEISER v black metale majú radi, a pre mňa osobne je album príjemným čiernym prekvapením v klasickom duchu.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!