První pořádná velká deska californské harcorové naděje GULCH ze San Jose má sice jen čtvrt hodiny, ale vůbec mi to nevadí. Osm skladeb kolem vás proběhne jako stádo bizonů a nechá vás ležet podupaného a schouleného s podivným pocitem, že jste prožili něco velmi intenzivního. Základ tvoří punk-hardcorový buldozer, ze kterého teče olej na všech dostupných místech a rez mu už dávno prožrala většinu součástek. Přesto se ale nezastavitelně pohybuje vpřed. Nekompromisně. V riffech je primitivní síla, která je obalena hutnou vrstvou hrubozrnného zvuku. GULCH odkazují na první kapely, které v devadesátých létech začaly montovat dohromady hardocorovou energii a deathmetalovou přísnotu.

V tom, jak brutálně působí, se GLUCH přibližují až k hranici grindcore a power violence. Uštěkaný vokál má v sobě nesmlouvavost, jaká mi chybí u většiny nových kapel. Zkázonosná energie tu čiší z každé minuty. GULCH jsou jedna z těch kapel, které dokáží vytvořit pod scénou lítou řež, aniž by její členové museli předvádět nějaké artistické výkony po vzoru THE DILLINGER ESCAPE PLAN. Jediná bestie je tu ta s mikrofonem, ale to bohatě stačí. Z Elliotta Morrowa přoi kocnertu stříká maniakální zlovolný proud chaosu na všechny strany.

Jedinou výjimku v tom, jak neartikulovaně celek působí, nalézám v poslední skladbě „Sin In My Heart“. Tady GULCH dokazují, že dokáží i budovat atmosféru a expresivní zabarvení vokálu tomu dodává ještě větší grády.

Celkem chápu, proč jejich krátké album vzbudilo tak silný ohlas. GULCH jsou kapelou, která navazuje na samotné základy extrémního hardcoru. Je z nich v každé sekundě cítit špína, obhroublost a syrovost, která je naprosto uvěřitelná. Navíc tomu dodávají jiskru svým nízkým věkem. Ta mladická upřímnost a zarputilost se nejvíce projeví samozřejmě na koncertech, GULCH se ale podařilo tento element přetavit i do studiové nahrávky.