Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
OBVURT z kanadského Québecu sú riadne nový kolektív, rok vzniku 2020, ale členovia sú na scéne vskutku dobre zapísaní. Philippe Drouin (UNBREAKABLE HATRED) gitary, vokály, Olivier Pinard (CATTLE DECAPITATION, CRYPTOPSY) basgitara, Samuel Santiago (ex-FIRST FRAGMENT, GOROD) bicie. Už ste zvedaví? Tak len letmo, kapela je taká nová, že nie je ešte ani na Archívoch. Názov OBVURT je skladačkou zo slov „obvert“ a „hurt“ a jeho autorom je Philippe, ktorý ním odkazuje na osudový zvrat v živote, ktorým si prešiel. Ten stojí aj za príbehom prvotinou hudobnícky nadupanou trojkou spracovávaným. V skratke – čo všetko zažijete, ak ste gitarista a na zápästí vám vyhučí kostený výrastok, ktorý musí chirurgicky preč. Strach, hnev, frustrácia, myšlienky, spomienky, nádej, odhodlanie, s týmito témami sa tu pracuje.
Nahrávku otvára organové intro, ktoré môže v roku 2021 vyznievať aj ako klišé, aj ako lacnota typu „s týmto iste krok vedľa nespravíme“, ale je inšpirované J.S. Bachom. Toho Philippe ctí i cvičením jeho diel na gitare a nakoniec, ako úvod do drámy poslúži. Nasledujúce kvinteto skladieb zaujme skôr vyspelosťou a vypracovanosťou než nejakou treskúcou originalitou, ale v rámci technického a brutálneho death metalu je „The Beginning“ vskutku impozantným vstupom na scénu, aký sa od ľudí so skúsenosťami s hraním vo virtuóznych extrémnych telesách očakáva. Je to technické, ale prístupné a funkčné, žiadna prázdna predvádzačka, a zároveň ide o vyslovene nárezový a útočný death metal. Veľmi dobre tu funguje brutalita „suffocationovských“ UNBREAKABLE HATRED a výbušnosť CRYPTOPSY, od ktorých si OBVURT berú aj technické podanie a kompozičnú vyšperkovanosť v spolupráci s atmosférou. Tretím kúskom do skladačky je melodika a istá náladovosť, ktorá dostáva presne toľko miesta, aby hudba ako celok nestrácala na drive a agresivite. Občas sa takto Philippe, Olivier a Samuel dostávajú až na hranicu výpravnej dramatickosti uctievaných brutalistov, u ktorých si žiadny dobytok nemôže byť istý hlavou. Ako celok je tu tech/BDM sťa z učebnice, ktorý po poctivom vstrebaní bude baviť dlhodobo. Nahrali ho v auguste minulého roku pod producentským dohľadom Christiana Donaldsona z CRYPTOPSY.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.