Morbivod děl : „Válka je skvostem, pokud se při ní nikomu neubližuje.“A přesně šílenou válkou a devastací končí čtvrté album Stínů Plamenů, které uzavírá odpadní story o Špíně a Vodárenské mafii. V recenzi na předchozí album jsem popisoval podivný podzemní svět, do kterého mistr Morbivod umístil tento projekt, a tak si to teď odpustím. Na minulé fošně jsme se dozvěděli o proradné zradě paní Vodárenské, která zběhla na stranu hnusných jehovistů. Na tomto albu aliance Pána z Čistírny a Vévody z Libkanu smete všechno dobré a zahubí všechny, kteří nedýchají metan, ale nasávají odporný prvek – kyslík. Zástupci špíny vypracují válečný plán a za pomoci ing. Möbia a Zvradlonoše (řidiče Zvradlostroje) zcela vyhladí Vodárnu.

Tak mě napadá, co je to za šílenost, kterou tady popisuji? Odpověď zní: Vymyslel to Morbivod. Co byste chtěli? Prosté odsouzení křesťanstva a pouhopouhá deklamace „Sejjjtn !!!“ místo výkřiku „Pane Nesnídale, do boje!“ nepřichází v úvahu. To je na Morbivoda moc tuctové a laciné, proto nám předkládá svoji vizi, svůj svět. Svět, který je parodií toho našeho, a který je podzemním domovem podivných kreatur. Čeká pouze na to, než ho někdo prozkoumá a já vám vřele doporučuji, abyste tak učinili, protože to stojí za to.

Album „Rány černým kovem“ vydává stejně jako minulý počin německý label Barbarian Wrath productions. Hudebně jde o projekt ve stopách kapel jako jsou Darkthrone nebo Marduk. Bicí jsou automatické a skutečně neruší, ba co více – zní jako by je nahrával živý bubeník, což je v porovnání s výkonem automatu na paralelním projektu Morbivoda TROLLECH celkem k neuvěření. Kytara vytváří melodické a majestátné koláže, i když nedává vzniknout tak úderným a chytlavým refrénům, jako byly některé refrény na loňském albu. V tom vidím jediný zápor nového počinu – je prostě o něco méně chytlavý než fošna „Ve špíně je pravda“. Je to celkem paradox, když si uvědomím rozpoznatelný pokrok ve hraní na kytaru a také lepší zvuk a mix. Jako nejhitovější skladbu na albu bych označil „Voda, zvradla a bouře“, která má skutečně chytlavý a hymnický refrén, a pak ještě titulní pecku „Rány černým kovem“ s nádherně melodickým riffem. Tohle album prostě nabízí black metal v jeho dřevní podobě – melodický, rychlý, úderný a ještě navíc braný s nadhledem. Občas se ozývá bušení kanalizačního poklopu a vše prostupuje hnilobná vlna špíny a odpadu. Atmosféra je skutečně masivní, dozajista uchvátí každého blackera, s trochou nadhledu a ochotou si udělat tak trošku srandu z kultů a zaběhlého blackového klišé. Je to neuvěřitelné, ale album „Rány černým kovem“ je vzhledem ke kvalitě české blackové scény hudebně nadprůměrné a je navíc dělané s vkusem. Kdo nevěří, ať si to poslechne, protože „Rány“ představují pravou blackovou odpadní válku, při které se zaručeně nikomu neublíží...