Hodně dlouho jsem uvažoval nad tím, jestli se do prvního velkého placeného DLC od posledního Assassina pouštět nebo ne. Nakonec vyhrál můj vztah k Irsku a Irské mytologii. Ubisoft nasliboval příběh s nádechem mystična a folklóru. Hlavní hra je pro mě zatím nejslabším článkem celé série a tak jsem doufal, že DLC opraví alespoň nějaké chyby hry a přinese i něco nového. Glitche bohužel zůstaly, nepřátelé nejsou chytřejší a občas musíte opustit oblast, aby se zaseklý spolubojovník dostal do domu, v němž chcete vypáčit truhlu.

Celé dobrodružství začíná, když se ve Vaší osadě objeví androgynní obchodnice jménem Azar pocházející z perského Shirazu. Právě ona vás po úvodní misi, kdy máte zrušit obchodní blokádu na řece, pozve do Irska. V Dublinu totiž vládne vás bratranec Bárid, který se snaží ze všech sil „zapadnout“ a vlichotit do přízně irského velkokrále Flanna Shannonského. On je skutečnou historickou postavou a vlastně i situace, ve které se nyní nacházíte, má silnou opěru v dějepisných událostech. Za vlády Flanna začaly vikingské nájezdy do Irska. Mnoho Vikingů se přitom usadilo a snažilo se v míru sžít se zemí. Docházelo i k přijímání křtu. To samozřejmě vytvářelo napětí jak mezi Vikingy, kteří ztráceli identitu, tak mezi starousedlíky, kteří nově příchozím nedůvěřovali. Tato situace je ale spíše naznačená, než že by z ní pro příběh něco vyplývalo.

Postupem času se přejde na velmi ohranou písničku. Krále a jeho armádu ohrožuje tajemný řád kultistů, který máte odhalit a zničit jeho členy. Jsou tu i drobné vylepšení a nové mechaniky. V rámci hry máte budovat obchodní síť, která vám „těží“ suroviny pro vylepšování samotného Dublinu. Jediná novinka, která mi přirostla k srdci, jsou „holubníky“, které vám zadávají speciální úkoly. Například v nepřátelském táboře zabít cíl, potvrdit zabití a to vše bez toho, aby vás někdo viděl. Případně bez toho, abyste zabili někoho jiného. To si ale vyzkoušíte párkrát a následně se to celé opět recykluje v nekonečné smyčce. Nic z toho ale není výzva. Za celou dobu jsem se nesetkal téměř žádnou překážkou, která by otestovala můj herní skill. Snad krom jediného bosse je to z pohledu herních výzev nuda.

Prostředí Irska je trochu jiné. Barvy jsou saturovanější než ve Valhalle, zelená je zelenější, pozitivnější a sem tam vidíte duhu. Prostě Irsko. Trochu mě překvapilo to, jak moc je ve hře Irsko hornaté, já si ho tak rozhodně nepamatuji. Najdete tu jen pár reálných míst, jako například Giant's Causeway. To bylo pro mě trochu zklamání. Prostředí Irska toho mohlo nabídnout mnohem více. Stejné zklamání pak je použití druidů a mytologie. To se omezuje jen na podivné parohaté enemáky, kteří trochu kouzlí a sem tam kolem nich pobíhá pes měnící se ve vlka. Vytěžit bohatou Irskou mytologii se přímo nabízelo a bohužel nejde ani říci, že tato snaha ustrnula na půli cesty. Zapojení mytologie je velmi povrchní a nenabízí nic vzrušujícího.

Skoro nejvíc mě štvala nová výbava. Krom vizuálu nenabízejí vlastně nic nového a vůbec jsem nechápal, proč se se svojí mega OP postavou mám honit za výbavou, která mi vlastně k ničemu není. To samé lze říci o nových schopnostech, které můžete odemknout. Co je tu tedy nového? Dvě nové mechaniky, celkem velká nová oblast, průměrný příběh a prodloužení hrací doby v lepším případě o deset - dvacet hodin. "Assassin's Creed Valhalla: Wrath of the Druids" je stále nadprůměrná hra. To, že je to komprimát původní hry je tu možná i výhoda, protože Valhalla dokázala být místy velmi úmorná.