Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Další One man projekt, který do sebe šroubuje progresivní metal a djent. Tentokráte z ruského Petrohradu. Zajímavý je hned několika odlišnostmi. Jednou z nich je koncepčnost alba, kdy je každá skladba obestavěna mluveným textem, který si autor propůjčuje, a takovým slovům se snaží dodávat hudební složku.
Za celým projektem stojí Alexander Valitov, multiinstrumentalista, jenž pod značkou WALKING ACROSS JUPITER vydává kytarovou hudbu a pod svým civilním jménem pak soundtrackově laděnou atmosféru, co je povětšinou kytar prostá. Společným jmenovatelem je tu ale schopnost budovat atmosféru, zabývat se vzájemným napětím jednotlivých motivů a skládat je do epických tvarů.
Alexander Valitov má hlavní výhodu v tom, že dokáže do svých skladeb procpat nosné melodické linky tak, aby zněly současně. Právě schopnost kombinování kvalitně zaranžovaných melodických kytar a djentového riffování dělá z WALKING ACROSS JUPITER projekt, který může mít ambici přerůst hranici Ruské federace.
Valitov se často snaží proplétat klasické kytarové progresivní prvky a metalovou modernu. Do tapovaných kytar na pozadí vsadí dominantní epickou linku, která jakoby vypadla z učebnice „Jak udělat romantické kytarové sólo“ a následně celou kompozici popohání riffovými závody. Současně je znát cit pro dynamiku skladeb, jenž se promítá hlavně do chvil, kdy dochází ke zmíněné integraci mluveného slova. V tomto ohledu se daří do písniček velmi vkusně propašovat elektroniku nebo orchestrální fragmenty, které dobarvují celek, aniž by na sebe příliš upoutávaly pozornost. Pokud jste tedy fanoušci projektů, jaké mají například JAKUB ZYTECKI nebo JAKUB TIRCO, tak tady je jeden další do sbírky.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.