Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Je to věru zvláštní pocit slyšet v roce 2021 GAMMA RAY a uvědomit si při tom, že tahle kapela navzdory všemu (ne)dění v jejích řadách v posledních létech přece jen žije. Poslední studiové album „Empire Of The Undead“ se datuje rokem 2014, kapelu poté posílil zpěvák Frank Beck, aby se ústřední mozek Kai Hansen mohl více věnovat kytaře, ale až na nějaké ty koncerty s ním se toho více nekonalo. Neboť jak známo, přišel čas na reunion HELLOWEEN, a tomu zkrátka muselo jít z cesty úplně všechno, GAMMA RAY nevyjímaje.
Ani doba covidová tomu nijak extra nepřidala, a tak se to vlastně rovná malému zázraku, že třicet let existence metalových Gamma paprsků si můžeme připomenout přímo s kapelou samotnou a ne jen sami doma u sbírky CD s kapesníčkem v ruce.
Živá nahrávka ke kulatému výročí, zmíněnému i v jejím názvu, vznikla při vystoupení kapely bez publika 27. srpna 2020 v multifunkční aréně v Düsseldorfu, odkud byla v souladu s tehdejšími covidovými restrikcemi streamována do celého světa. To jí samozřejmě znatelně ubírá na zachycené atmosféře, nicméně samotná kapela se tím nenechává zastrašit a navzdory tomuto faktu nabízí „živák“ se vším všudy. Tedy zejména pečlivě vybraným setlistem, žádnými zbytečnými studiovými úpravami navíc a jedním velmi milým hostem, kterého byste tu možná úplně neočekávali, ale který sem samozřejmě patří.
Ano, na pódium v Düsseldorfu se objevil i Ralf Scheepers, který si v GAMMA RAY v úplných počátcích střihnul pětiletku a mnoho písní z jeho „období“ patří dodnes k tomu nejreprezentativnějšímu, co kapela má. A je jistě zajímavé, že zatímco (alespoň tedy na zvukové nahrávce) jeho nástup na pódium není nijak zdůrazňován či oslavován, poté, co se v „Lust For Life“ opře do mikrofonu, je zkrátka hned slyšet, že je jednoduše zpěváckou extratřídou, což si, při vší úctě, o Frankovi Beckovi netroufám tak úplně tvrdit.
Staré křivdy ale na téhle nahrávce nehrají pražádnou roli a i proto je samozřejmě radost jí poslouchat. V úvodu se ukáže, že skladby typu „Avalon“ nebo „Empathy“, pocházející z pozdějších a ne tak vřele přijímaných alb „GAMMY“, se tahákům v závěru nahrávky vyrovnají s naprostou jistotou, aby zhruba od poloviny s „Rebellion In Dreamland“ vypukla totální oslava zlatého fondu kapely, jíž tři přítomná sólová hrdla skutečně nesmírně sluší, ať už se na té které skladbě podílejí jakkoliv. A jen tak mimochodem zjistíte, že ten Frank Beck se nakonec dá taky docela dobře vstřebat.
Živé nahrávky nebývají obyčejně nijakým zásadním tahákem, pokud ovšem nejde o album IRON MAIDEN anebo album vaší oblíbené kapely. A i když zrovna GAMMA RAY jsou asi oblíbenou kapelou leckoho, je nutné uznat, že „30 Years Live Anniversary“ má v sobě i tak něco navíc, něco, co člověka nutí se k albu znovu a znovu vracet, přestože je to právě „jen“ onen vzpomínaný „živák“. A právě atmosféra nejen na pódiu, ale i ve společnosti v roce 2020, nostalgie, umělecké provedení a konečně i samotná oslavná příležitost, to všechno mě nutí prohlásit tuhle nahrávku za naprosto vynikající (a v hloubi duše doufat, že to není naposledy, co o GAMMA RAY slyšíme).
1. Induction
2. Dethrone Tyranny
3. New World Order
4. Avalon
5. Master of Confusion
6. Empathy
7. Rebellion in Dreamland
8. Land of the Free
9. Lust for Life
10. One with the World
11. The Silence
12. Armageddon
13. Heading for Tomorrow
14. Send Me a Sign/Outro
mne tam praveze Frank sedi... videl som ich s nim nazivo a vkusne doplnal Hansena, ktory bol tym padom vo vacsej pohode + navyse mohli hrat veci, ktore Kaiko uz nedava... no a Ralf je Ralf, ten proste nema konkurenciu...
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Low-key scandi thriller o druhém největším vyšetřování v dějinách Švédska má pár dramaturgických botiček, ale svým důrazem na skvělé postavy a trpělivě budovanou atmosféru odhodlaného zoufalství dokáže ve finále trefit na solar. Silná a poctivá minisérie!
Krásno vyšlo včera, na výročie obety Jana Palacha. Ak chcete mať zimomriavky z počúvania slovenského metalu, čo najskôr si dajte tento prvý veľký domáci album tohto roka.
Nelze jimi pohrdat, musíte je milovat! Bezejmenná novinka nepřekvapí ve smyslu žánrových změn, ale přijde mi rafinovanější a propracovanější než kdy předtím. Rozhodně však ne na úkor intenzity a nekompromisního přístupu. Tady vše při starém a dobrém!
Už pár dnů mě trápí teploty, tak se nořím do hojivého babylonského bláta těchto Belgičanů. Ve své drone doomové přísnosti je to krásný, bezmála hřejivý delirický zážitek, který jedním dechem proklíná i povznáší, elegantně tančí i trpí v křečích.
I přes původní vize, že nová deska Nicka Cavea ponese optimistickou auru, propadá se "Wild God" do pochmurných nálad a svou tísnivou atmosférou umí sevřít posluchače do kleští. Přesto je "Wild God" o kus písničkovější než minulé desky, což je za mě dobře.