Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Za logom, ktoré by sa podľa mňa celkom hodilo pre predajňu záhradných a podobných dekorácií, sa ukrýva multiinštrumentalista z texaského San Antonia. Bryan skraja tohto roku oslávil štyridsiatku, účinkoval v lokálnych telesách ANCIENT MALUS, BLESSED AGONY a jeho aktuálnymi pôsobiskami sú progresívne deathmetaloví SCARS OF THE FLESH, klasickejšie usmrcujúci WINGS OF ABADDON a melodicky black/deathmetalový one man projekt WINTERS PLAGUE. O všetko sám sa stará aj tam, kde to pomenoval podľa seba. Od roku 2014 vydal osem dlhohrajúcich albumov a deviaty „Plague Bringers“ vychádza 5. novembra. Toto je kadencia ako svojho času u PATHOLOGY, navyše všetko od jedného človeka, až by sa dalo pochybovať, či to celé stojí za pozornosť.
Nuž, novinka je prvým dielom tohto tvorcu, ktoré som počul a netuším, ako je na tom kvalitatívne predošlá diskografia, dvanásť čerstvých skladieb však vôbec nie je márnych. Melodický, skladateľsky dobre urobený, hráčsky zaujímavý a poslucháčsky prístupný black/death metal so sci-fi/horrorovým textovým konceptom o tom, ako sa nám tu na Zemi podarí odraziť inváziu emzákov, ktorí sa však vrátia pomstiť bez ohľadu na to, že naša aj ich civilizácia definitívne skončí, to je slušne temná téma. Predošlé veci sú námetovo tiež „stories, horror, mystery“ a je celkom možné, že ide o vydarené soundtracky.
„Plague Bringers“ na vyše hodinovej ploche nadelí ponuro náladový, záhubne atmosférický extrémny metalový materiál prevažne v dramatických stredných i voľnejších tempách, kde si môžete vybrať, či sú ostré programované marše bicích miestami rušivé, alebo zdôrazňujú skazu, ktorú tu môžeme sledovať. Naprázdno neobídu ani fanúšikovia výbušných náklepových pasáží a nešetrí sa melodickými vyhrávkami a orchestráciami ovenčenými melanchóliou uvedomenia si neodvratného konca. Ak by som mal nájsť žánrovo (melodický black či black/death) i náladovo podobnú vec, tak mi napádajú VREID v časoch „Milorg“. Podobne zafarbený je takisto vokál, Bryan ale neraz zúrivosťou ešte pritlačí na pílu a občas si strihne melodickú polohu. Nórski patrioti však do rozorvanosti bojovného pátosu dokázali vniesť aj nádej na spravodlivé víťazstvo. Tu na to priestor nie je, príbeh sa končí zle, vietor ženie temné mračná prachu nad „sterilizovanou“ planétou.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.