Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Za logom, ktoré by sa podľa mňa celkom hodilo pre predajňu záhradných a podobných dekorácií, sa ukrýva multiinštrumentalista z texaského San Antonia. Bryan skraja tohto roku oslávil štyridsiatku, účinkoval v lokálnych telesách ANCIENT MALUS, BLESSED AGONY a jeho aktuálnymi pôsobiskami sú progresívne deathmetaloví SCARS OF THE FLESH, klasickejšie usmrcujúci WINGS OF ABADDON a melodicky black/deathmetalový one man projekt WINTERS PLAGUE. O všetko sám sa stará aj tam, kde to pomenoval podľa seba. Od roku 2014 vydal osem dlhohrajúcich albumov a deviaty „Plague Bringers“ vychádza 5. novembra. Toto je kadencia ako svojho času u PATHOLOGY, navyše všetko od jedného človeka, až by sa dalo pochybovať, či to celé stojí za pozornosť.
Nuž, novinka je prvým dielom tohto tvorcu, ktoré som počul a netuším, ako je na tom kvalitatívne predošlá diskografia, dvanásť čerstvých skladieb však vôbec nie je márnych. Melodický, skladateľsky dobre urobený, hráčsky zaujímavý a poslucháčsky prístupný black/death metal so sci-fi/horrorovým textovým konceptom o tom, ako sa nám tu na Zemi podarí odraziť inváziu emzákov, ktorí sa však vrátia pomstiť bez ohľadu na to, že naša aj ich civilizácia definitívne skončí, to je slušne temná téma. Predošlé veci sú námetovo tiež „stories, horror, mystery“ a je celkom možné, že ide o vydarené soundtracky.
„Plague Bringers“ na vyše hodinovej ploche nadelí ponuro náladový, záhubne atmosférický extrémny metalový materiál prevažne v dramatických stredných i voľnejších tempách, kde si môžete vybrať, či sú ostré programované marše bicích miestami rušivé, alebo zdôrazňujú skazu, ktorú tu môžeme sledovať. Naprázdno neobídu ani fanúšikovia výbušných náklepových pasáží a nešetrí sa melodickými vyhrávkami a orchestráciami ovenčenými melanchóliou uvedomenia si neodvratného konca. Ak by som mal nájsť žánrovo (melodický black či black/death) i náladovo podobnú vec, tak mi napádajú VREID v časoch „Milorg“. Podobne zafarbený je takisto vokál, Bryan ale neraz zúrivosťou ešte pritlačí na pílu a občas si strihne melodickú polohu. Nórski patrioti však do rozorvanosti bojovného pátosu dokázali vniesť aj nádej na spravodlivé víťazstvo. Tu na to priestor nie je, príbeh sa končí zle, vietor ženie temné mračná prachu nad „sterilizovanou“ planétou.
Hodně netradiční černý kov, který do sebe přirozenou cestou nasává prvky mathmetalu a dalších progresivnějších stylů bez toho, aby uhnul v oddanosti kořenů. Po celou dobu instrumentálně zajímavé a emocionálně intenzivní.
Pokud jste přejedeni HAMMERFALL nebo jich stále nemáte dost, jsou tu TWINS CREW. Kdybych nikdy neslyšel nic podobného, asi bych to velebil. Má to šťávu, dynamiku a slušné refrény. Přestože je švédský power/heavy už dost vybraný rybník, tenhle kapr ujde.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.