Film, který mě v poslední době velmi potěšil a překvapil. Nenápadný a skvělý. Nedělal ho zkušený režisér, nehrají v něm oskaroví herci a netočil ho oceňovaný kameraman. Hudbu skládal člověk, co má jen pár filmových zkušeností. Přesto je to kus opravdu dobře odvedené práce. Je tu hrozně moc znát, s jakou láskou režisér Potsy Ponciroli k filmu přistupoval. Napsal si sám scénář a je vidět, že měl zcela jasnou představu o tom, jaký má být výsledek.

Ve své podstatě je to atmosférické, velmi zemité drama zasazené do kulis divokého západu. Ponciroli tu s minimálními prostředky vyčaroval parádní zážitek, který je sice na parametry jiných westernů velmi komorní, ale vůbec to nevadí. Má svoje napětí, uvěřitelnost a dokáže dostatečně ladně prokreslit charaktery, na kterých by vám mělo záležet.

Nacházíme se na farmě uprostřed řídce osídlené oblasti, kde žije osamoceně otec se synem. Toho vychovává přísně a snaží se, aby zůstal co nejdál od zbraní a násilí. Žijí spořádaným farmářským životem. Jednoho dne najdou kousek od své usedlosti napůl mrtvého muže, který má u sebe brašnu plnou peněz. A tím se roztáčí série událostí, končící spoustou prolité krve.

Velmi se mi líbí, jak film pracuje s hlavní postavou, jejíž charakter do značné míry obkresluje i základní kontury filmu. Na počátku unikavý, poněkud odměřený a úsečný biják se mění v něco, co má spád, silné vnitřní pětí i hloubku. To samé platí pro ústřední figuru. Ten zvláštně netečný a neprůstřelný pohled Tima Blaka Nelsona je tu vytěžen do posledního přimhouření jeho očí. Konečně role, která mu neuvěřitelně sedí.

Veškerá akce tu není nijak opulentní, ale o to víc je uvěřitelná. Od pětapadesátiletého týpka nemůžete čekat, že bude při střílení dělat salta, ale potěšující je fyzičnost a přehlednost akce. To už se dnes moc nenosí. To samé lze říci i o tom, s jak minimálními nástroji si film vystačí. Pár lidí, jedna farma a její okolí. Líné scény na počátku mají své opodstatnění v tom, že celkem dobře prokreslí základní figury. V té záplavě přeprodukovaných filmů tu pro atmosféru stačí přirozeně sychravý konec podzimu a dobře napsaný, špinavý přímočarý příběh. Řemeslně dotažená chlapácká žánrovka, jakých je poslední dobou jako šafránu.