Seriál, který budou hardcore fanoušci Andrzeje Sapkowskiho proklínat a nenávidět. Milovníci generických fantasy si k němu zřejmě cestu najdou. Kritický hlas, který zdvihali knižní puristé u první série nebyl tak silný jako bouře, která se z fandomu Zaklínače ozývá nyní. Virtuálním prsotorem hřmí termíny jako „netflixikace kultu“, které odkazují hlavně na fakt, že se seriál mnohem výrazněji odklonil od své předlohy. Dráha, na kterou nastupuje, kopíruje trajektorii, již pochodovala další úspěšná sága původně celkem věrná knižní sérii – Hra o trůny. Druhá série začíná výrazněji kašlat na to, co se děje v knihách, svůj děj od nich odděluje a využívá jen svět, který byl pro Zaklínače stvořen. V tom jde tak daleko, že mění některé vedlejší postavy. Například z jednoho z Geraltových souputníků z Kaer Morhen, který byl mnohými považován za jednoho z největších sympaťáků ze zaklínačské školy vlka, udělá nadržené hovado.

Celý seriál začíná velmi slušně, do značné míry věrně povídce „Zrnko pravdy“, která funguje jako uzavřený příběh. Následuje dalších sedm dílů, kdy hned další epizoda nazvaná „Kaer Morhen“ byla důvodem, proč nad druhou sérií spousta lidí z mého okolí zlomila hůl. Je tu opravdu mnoho „tvůrčích“ úprav děje, nicméně je znát, že tvůrci seriálu volně zpracovávají motivy z knihy "Krev Elfů". Problémem u většiny fanoušků předlohy je hlavně to, že mění elementy, jež jsou mnohými považovány za nedotknutelné.

Nedávný Netflixovský film „Vlčí sen“, který popisuje události, jež byly v knihách jen krátce zmíněny, také přistupuje k předloze se značně svojským způsobem, rozdílem je ale to, zdali celkový svět rozvíjí nebo ohýbá již představené příběhy. Pro některé konzervativce bylo v první sérii za hranou už jen to, že se rozšířil příběh Yennefer. Pro tento typ lidí bude druhá série kacířským dílem, které je nutné ihned zapomenout. Pokud jde o mě, tak jsem celkem otevřený ve směru, zda je možné pracovat s předlohou svobodně a dodávat jí nové kvality a úhly pohledu. „Vlčí sen“ se mi líbil. Druhá série ale naráží i u mě. Vidím v tom hlavně plán vymáčknout ze Zaklínače co nejvíce dlouhodobého obsahu a tak do něj tvůrci nechali vplétat politické a dramatické linky, které v něm nikdy nebyly.

Kdyby tento postup kráčel s tím, že se výrazně nakopne akční část, lépe se prokreslí postavy nebo tu budou skvělé CGI triky, vzal bych to možná na milost. To se bohužel neděje. Před očima mám stále scénu z první série, kdy Geralt bojuje s bandou v Blavikenu. Žádná z akčních scén ve druhé sérii se tomu nevyrovná. A to jde vlastně říci i o tricích, hudbě a dalších parametrech. U seriálu typu Zaklínač by tvůrci měli počítat s tím, že nároky fanoušků budou trochu vyšší, než kdyby dělali jakýkoliv random fantasy netflix. Je tu znát, že si tvůrci dělají zálusk otevřít svět co nejvíce a zpracovat pokud možno vše, a to včetně hry Zaklínač 3: Divoký hon. Ale pokud se k tomu úkolu budou stavět způsobem, který předvedli u druhé série, i nadále, ztratí i ve mně potenciálního diváka. Nebudu mít zájem se na pokračování ve stejném duchu koukat ani z toho důvodu, abych na něj pak mohl po shlédnutí nadávat. Bohužel.