Stručný průvodce průšvihem, který se jmenuje Star Wars seriály roku 2021. Před pár dny byla odvysílána poslední část díla zvaného THE BOOK OF BOBA FETT, které bylo započato v minulém roce, a jako fanoušek Star Wars jsem toho stále plný. A to jsem si dal nějaký čas, abych to strávil. A ne, nejde to zdaleka tak lehce. Proboha, proč se to muselo stát? Po shlédnutí devátého filmu série Hvězdných válek jsem měl za to, že hlouběji už klesnout nelze, ale rok 2021 mi velmi výmluvně dokázal, že Disney hledá dno Star Wars světa velmi důkladně.

THE BAD BATCH

V květnu 2021 dorazila Špatná várka. Origin zmutovaných clone trooperů, již v klonových válkách fungovali jako komando pro speciální akce. Celá série se kvalitou scénáře zdaleka nevyrovnala ani animáku Clone Wars ani Rebels. Celek k zemi srážely hlavně postavy, které až na jednu malou výjimku nepocházely žádným vývojem a působily stereotypně a příliš archetypicky. Jako by se nikdo nenamáhal dodat postavám cokoliv navíc nebo je během děje někam posunout.

Nicméně rozšiřovali vesmír Star Wars o celkem zajímavou a zábavnou vedlejší linku, zkoumali dobu, kdy se impérium snažilo upevnit svoji moc. Příběh tedy začíná ve chvíli, kdy klonové války končí a plynule se navazuje na několik dílů v poslední sérii animáku Clone Wars, kde se hrdinové z The Band Batch zjevili poprvé. V tom celý projekt neselhával a dovedu si představit, že pokud si tvůrci uvědomí chvíle, kdy selhali v první sérii, může být ta druhá celkem příjemným překvapením. Hodnotím jako podprůměr.

STAR WARS: VISIONS

Svěřit nezávislé povídkové příběhy nezávislým japonským anime studiím považuji za zajímavý a odvážný tah. Těšil jsem se. Výsledek je bohužel velmi rozporuplný. Vůbec mi nevadila grafická stylizace, která je pokaždé velmi odlišná a silně „nestarwarsovská“. Bohužel je často naprosto mimoňský (čest výjimkám) i lore příběhů a to považuji za hrubé promarnění šance vystavět zajímavé nezávislé zápletky s originální stylizací. Velmi často to působí jako anime, do kterého někdo na sílu dorouboval nějaký element ze světa Hvězdných válek. Výsledek tak působí poněkud toporně, nemastně, neslaně. Hodnotím jako promarněnou šanci.

THE BOOK OF BOBA FETT

Jestliže předchozí dva projekty mě nijak nenadchly, ale ani neurazily, tak při tom třetím jsem téměž po celou dobu zuřil. Zklamání a trýzeň, kterou jsem po dobu sledování zažíval, byla snad ještě větší, než když jsem byl v kině na posledním Matrixu. Tady je špatně skoro úplně vše. Dala by se napsat hodně tučná kniha o tom, v čem všem poslední Star Wars seriál selhává. Vynasnažím se být stručný a bez spoilerů vypíchnu jen to, co mi vadilo nejvíce. Tak pojďme do toho.

THE BOOK OF BOBA FETT přichází s postavami, které jinde, například v komiksech, knihách nebo animované verzi Star Wars, vypadají cool a vy jako fanda si hrozně moc přejete vidět je „naživo“. Rozuměj hrané.  A když už se naživo objeví, tak některé vypadají cool, jiné o poznání méně, ale to vlastně není signifikantní a rozhodně to není tím hlavním hnacím motorem, jenž mě opakovaně zdvihal ze židle. K zuřivosti mě přiváděl hlavně způsob, jak s těmito figurami tvůrci zachází. Nechávají je v příběhu dělat naprosto nelogická rozhodnutí a vám přijde, že se všichni chovají tak trochu jako blbci. Velmi často se chovají jako blbci a ještě k tomu úplně rozkopávají nějakou osobnost, kterou dříve měli.

Zářným příkladem budiž sám Bobba Fett. Obávaný lovec odměn? Ale kdeže. Bobba Fett měl být v seriálu starý něco přes čtyřicet. To, že ho hraje šedesátník Temuera Morrison, působí jako výsměch. Postava ztrácí veškeré charisma v přehrávaných grimasách a celkově působí jako neškodný panák, kterého vedou nejasné motivace, jež k jeho charakteru vůbec nesedí ani nejsou dostatečně prokresleny. Většina akčních scén s ním působí unaveně, pomale a hlavně bez špetky jakékoliv invence, kterou by mohlo nabízet jeho vybavení. To opravdu dostal choreograf akčních scén zadání „udělejte to nejnudněji jak to jde“. A nejde jen o bojové scény. Máme tu třeba honičku na speedrech uprostřed města, kde všichni zúčastnění působí, jako by vypadli ze zpomalené grotesky.

Pak seriál uvádí na scénu i zcela nové figury. Vyjma jedné je to opravdová tragédie. Ať jde o roboty, humanoidy nebo partu drzých teenagerů, které se na Tatooine vůbec nehodí. Hlavně u poslední položky jsem si při každé scéně, kdy se objevili, přál, aby je hodně rychle někdo zabil. Mládež, která vypadá, jako by si ji půjčili ze hry Cyberpunk, tu jezdí na barevných skútrech a provází je kamera, jenž se je snaží prodat divákovi s tak otravnou prvoplánovostí, že by to otrávilo i Horsta Fuchse.

S tím souvisí i masky. Mám podezření, že tu existovaly dva týmy. A jeden z nich je určitě ten, který dostal s minimálním rozpočtem dělat masky pro první sérky STAR TREK: THE NEXT GENERATION. Jinak si nedokážu představit, jak mohlo vzniknout písečné monstrum, které vypadalo jako nepovedený klon Krakena ze stařičkého Souboje Titánů. Kde jsou lidi, co vymysleli Sarlaka, Jabbu Hutta nebo monstra představená na gladiátorském klání planety Geonosis z Epizody II.?

Pak tu je příběh. Nijak objevný a předvídatelný natolik, že jsem téměř pokaždé trefil, jak se bude vyvíjet dál. Stačilo si jen položit otázku: kdybyste byli pětileté dítě, co někomu diktuje scénář, co by se stalo? No…. A ono se to fakt stalo. Jednotlivé části zápletky vůbec nedávají smysl. A to ať se na to podíváte z jakéhokoliv úhlu. Třeba máte utíkající skupinu lidí, jež se snaží prchat před velmi pomalými roboty uprostřed města. Co byste v takové chvíli dělali? Ukryli se? Rozdělili se? Nebo byste běželi tak, abyste byli co nejdelší čas k dispozici jako cíl na co nejotevřenějším prostranství? C je správně, přátelé. A to je takový ten více sofistikovaný detail, jinak to selhává ještě dříve. Zajímavým detailem je fakt, že to nejlepší ze seriálu Bobba Fett je v epizodách, kde se Bobba Fett vůbec nevyskytuje.

Nikdy tomuto dílu nezapomenu to, co z mých oblíbených postav udělal. Z událostí, o kterých se vzrušeně debatovalo, jako bylo přežití Bobby Fetta v Sarlakově trávicím traktu, se stala fraška. Tady to prostě není dobré ani jako ten nejoplzlejší fan servis, není to dobré ani herecky – Morrison tu přehrává velmi otravným způsobem a ze své postavy dělá šklebící se karikaturu, která nepůsobí vůbec nebezpečně.

A aby bylo jasno – já nemám nic proti zábavě, která je prvoplánová a možná i trochu podbízivá. Tady se tato dvě slova ale uchopila způsobem, který nemůže imponovat ani malým dětem.

Na závěr mám ale zásadní dotaz. Může mi někdo vysvětlit jak to, že hodnocení na CSFD není v černém smutečním intervalu totálního odpadu? Vždyť tento seriál je ryzí rouhání.