Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ďábelské tempo, značící především závod o posluchačskou přízeň (a krom toho také její peněženky), zavedlo TWISTED SISTER v roce 1985 neomylně už po čtvrté za sebou po zhruba ročním odstupu do nahrávacího studia. Zde měl vzniknout další milník, lemující zářný postup kapely vzhůru po žebříčku světové slávy, do výšin, kde už se to blyštělo neóny, až oči přecházely. Po obrovském úspěchu předcházejícího alba „Stay Hungry“ ostatně nic jiného ani nedávalo větší smysl.
Leč člověk někdy míní a život mění. A když album „Come Out And Play“ v listopadu 1985 vyšlo, ukázalo se, že právě to se teď kapele stalo. Až doposud zcela bezchybný motor TWISTED SISTER najednou jakoby nenatankoval to úplně nejoptimálnější palivo, a tak jeho jízda začala vykazovat drobné známky nespolehlivosti. Samozřejmě, výbušnost, solidní zrychlení nebo schopnost ohnout ručičku tachoměru řádně doprava, to všechno tam bylo pořád, jen se nejspíš nedalo s určitostí říct, že až dojde také na maximální ujetou vzdálenost, budou i tady výsledky ohromující.
Dee Snider (protože on byl pochopitelně znovu kompletním autorem) a jeho chlapci si totiž podle všeho přestali být jistí, jestli než zůstat u poctivého heavy metalu, kterému se sice obecně stále dařilo, ale rádia a televize přece jen tolik nenaplňoval, nebude lepším řešením sázka na přechod k větší chytlavosti a hitovosti, tak jak to na minulém albu předvedly dva klipové taháky „We´re Not Gonna Take It“ a „I Wanna Rock“.
A tak na albu najdeme některé skladby, které už jsou heavy metalu poněkud vzdáleny, a které ve snaze pozvednout kapelu k ještě většímu mainstreamu jí tím paradoxně poskytují medvědí službu, neboť jednoduše nedisponují tím správnými iniciačními vlastnostmi. Zcela jistě je to neškodný rock´n´roll „Be Chrool To Your Scuel“ s hostujícím Alicem Cooperem, unylá halekačka „You Want What We Got“ anebo poměrně šedivé kousky „Out On The Streets“ a „Lookin' Out For #1“. Do téhle kategorie by se pak jistě dala zařadit i cover verze dávného hitu THE SHANGRI – LAS „Leader Of The Pack“, ta však nikoliv proto, že by postrádala jiskru a originální náboj, ale právě proto, že byla jen cover verzí, což bylo v ostrém rozporu s tím, jak se TWISTED SISTER až doposud prezentovali, tedy jako kapela schopná si za všech okolností vystačit pouze se svým vlastním autorským repertoárem.
Úplný opak naštěstí znamenal úvodní titulní kousek, který (i s intrem, odkazujícím na klasický americký thriller „The Warriors“ z roku 1979), znovu zamavál nad hlavou poctivým ocelovým řetězem a v jistém smyslu tak nalil do žil posluchače naději ve vysokou kvalitu celé nahrávky. Některé následující skladby, jak už bylo vzpomenuto, však tyhle naděje docela pošlaply, ale naštěstí pořád ještě zbývalo několik okamžiků, v nichž se kapela naplno přihlásila k tomu, co jí vždy tak zdobilo. Šlapající heavymetalové sondy „I Believe In Rock 'n' Roll“ a „Kill Or Be Killed“, naprosto tutový, valivý hymnus „The Fire Still Burns“ a nepochybně také pomalé skladby „I Believe In You“ a „King Of The Fools“ (která nicméně vyšla jen jako bonus na CD).
Jako samostatný celek by tedy „Come Out And Play“ nejspíš ještě uspělo, to je myslím všeobcený fakt, nesměla by mu ovšem předcházet trojice alb, s kterými kapela zválcovala vše okolo. Tahle skutečnost mu (zřejmě i s výrazným přispěním známé aféry s komisí P.M.R.C., která vyvrcholila těsně před vydáním alba) do jisté míry zlomila vaz, a přestože prodejní čísla znovu nebyla vůbec špatná (s půl miliónem prodaných kusů se nahrávka stala v USA zlatou), v popularitě TWISTED SISTER následoval sešup, který byl navíc až nečekaně příkrý, když si jeden vybaví, co všechno až do této chvíle kapela dokázala. Světové turné k albu znamenalo totální fiasko, když kvůli poklesu zájmu a nízkým prodejům vstupenek byly některé koncerty dokonce úplně zrušeny, a vzápětí po jeho skončení pak kapelu opustil bubeník A. J. Pero. A začínalo to vypadat, že nad budoucností TWISTED SISTER se začíná stahovat proklatě nízká, temná a ošklivá oblačnost.
1. Come Out and Play
2. Leader of the Pack
3. You Want What We Got
4. I Believe in Rock 'n' Roll
5. The Fire Still Burns
6. Be Chrool to Your Scuel
7. I Believe in You
8. Out on the Streets
9. Lookin' Out for #1
10. Kill or Be Killed
11. King of the Fools (bonus)
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.