Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
A je tu po více jak pěti letech další nadlidské album. Čistě instrumentální, přetechnizované, precizní. A z mého pohledu mnohem zábavnější než minulá deska. Novinka je také o něco důraznější než předchůdce. Jsou tu fragmenty, které svými nepravidelnými kytarovými zádrhely odkazují přímo k otcům zakladatelům z MESHUGGAH. Zvuk kytar je v krátkých, rychlých, nepravidelných sekačkách hrubý a silně kovový, díky čemuž jakékoliv melodické zjemnění výrazně prosvětluje celek.
Ano, jsou tu skladby jako „Red Miso“, které začínají zvonivou kakofonií, rozvíjenou melodickou kytarou. Od poloviny se ale skladba láme do o poznání přísnější mechanizované formy, jež je celé desce mnohem přirozenější. To se projevuje hlavně ve zvuku, snažícím se najít most mezi novodobým progresivním metalem a industriálem. Díky tomu je zvuk kytar velmi často svým způsobem špinavý a rezavý a současně také velmi ostrý.
Obecně lze říci, že se mi hodně líbí fluidní zvukový kabát, který se celkem výrazně liší od ostatních kapel, jež se snaží okupovat žánr. ANIMALS AS LEADERS se povedlo dosáhnout toho, že nová deska chvilku skládá poklonu dávným bohům progresivního rocku a vzápětí otevírá bránu plnému kytarovému futurismu. Mnoho z této práce jde za Mishou Mansoorem z PERIPHERY, který se na albu podepsal jako producent, a Abasi si od něj nechal dokonce i mluvit do svým aranží. Sám o něm občas mluví jako o čtvrtém členovi kapely, který „není moc slyšet“.
Velkou poklonu tu je třeba vyseknout Matte Garstkovi. Mnohokrát jsem se přistihl, jak přemýšlím nad tím, že by z něj byl skvělý jazzový hráč. Tedy, kdyby nehrál s tím metalovým důrazem a tlakem. Rozumí navíc přesně tomu, kde je jeho místo. Naprosto přesně ví, kdy má poněkud tupě držet „hubu a krok“ a poskytnout dusavý rytmický podklad pro své dva kolegy, a kdy se otevřít a nechat proudit nápady jeden za druhým.
Ono by vlastně šlo bez skrupulí napsat podobné charakteristiky jako v minulé recenzi. Novinka je mechanická, místy neosobní a do sebe zahleděná. To ale byli ANIMALS AS LEADERS tak trochu vždycky. Tentokráte však v mých uších výsledek mnohem více rezonuje.
1. Conflict Cartography
2. Monomyth
3. Red Miso
4. Gestaltzerfall
5. Asahi
6. The Problem of Other Minds
7. Thoughts and Prayers
8. Micro-Aggressions
9. Gordian Naught
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.