Hudební verze seriálových Stranger Things pro starší a pokročilé. Výlet do mimosvěta. Hudební forma dalece vzdálená od vaší komfortní zóny. Až se jednou ze země vyhrabou Lovecraftova monstra, tohle bude hudba jejich maršky. Zvrácená hymna k totálnímu úpadku. A dost možná také nejlepší deska BLUT AUS NORD, která dokonale ladí s vizuálem. Na první pohled trochu nedospělá malůvka chobotnatého rudého monstra se postupem času stává hmatatelným přizpůsobivým děsem, jehož nejde zastavit. Monstrum, které jste podcenili. První dojem z celkového zvuku je trochu rozostřený a psychedelický. Postupem času vás ale zpracovává a vy se propadáváte stále hlouběji do spirály, ze které není úniku.

Už dlouho jsem neslyšel tak výmluvně atmosférickou desku. Pupeční šňůra od black metalu je obalená podivným nánosem, který dost dobře nelze identifikovat. Na pozadí hlučí neustále se proměňující a táhlé disonantní riffy, před kterými defilují zaoblené kvílící kytary. Tato souhra má ale svoji vlastní chemii a dynamiku, jakou nemáte možnost slyšet v žádné jiné kapele. Občas připomíná vyprahlé stonerové sólování, nicméně okolí těchto kytarových výjezdů je vlhké, lepkavé, slizovité a halucinogenní. Halucinogenní. To je to slovo. Název minulé desky jako by se zpožděním prostoupil každou sekundu desky „Disharmonium - Undreamable Abysses“. I slovo „disharmonium“ není náhodné.

Kapela si tu příliš neláme hlavu s tím, aby album bylo zvukomalebné. Právě naopak. Snaží se vyvolat určité melodické zmatení. Deska vám jde po krku tím, že na uši neustále útočí velmi prapodivnými anti-harmonickými postupy a, ačkoliv by to z popisu mohlo působit jako chaos, chaos to rozhodně není. Je to zcela jistě ryzí hudební malátnost. Série nepříjemných zvuků, které mohou způsobit určitý druh kocoviny. Jako byste trpěli závratí a dívali se do propasti. „Disharmonium - Undreamable Abysses“ umí přesně tyto stavy navodit. Hlavně sólové kytary přímo rozmlžují svět kolem. S disharmonickými prvky ale přitom nepracuje nějak náhodně. Kdyby se to tak dělo, zdaleka by album nemělo takovou sílu. Aktuální deska BLUT AUS NORD je jako zvuk, který vydávají nehty skřípající o tabuli. Je to nepříjemné, ale pokud to vhodně použijete, získá si to pozornost a je to svým způsobem fascinující.

BLUT AUS NORD natočili desku, která se může směle zařadit do nejvrchnějších pater jejich úctyhodné diskografie, čítající už čtrnáct albových zářezů. „Disharmonium - Undreamable Abysses“ rozhodně patří mezi ty nejopojnější a „nejzfetovanější“ kousky. Ačkoliv staví na hypnotických repeticích, nikdy mě nedokázala nudit. Obsahuje svým způsobem melodicky vděčné a lehce zapamatovatelné motivy, které ale nelze chápat jako nějaký příklon k mainstreamu. Pro tohle jablko si musíte dojít přes trny a kopřivy uprostřed noci, zahalené neprodyšnou mlhou. Navíc s žaludkem plným té nejdivočejší směsi barevných pilulí.