Letošní ročník by šlo jednoduše pojmenovat jako "Návrat ke kořenům". Obscene Extreme s pořadovým číslem 25 v té velikosti, na kterou jsme zvyklí. Možná ještě větší. Nemohl jsem se ubránit srovnáním s dvacátým výročním Obscenem. S velkými americkými kapelami a velkou produkcí. S bohatou nabídkou dister i jídel. A samozřejmě i bohatou přehlídkou vagín, odhalených bradavek všech typů pohlaví i pimpulínů. Tady by bylo by fajn, aby se letos fakt, že se na festivalu sem tam objeví nějaká ta obnažená část těla, znovu nekomentoval v nekonečných debatách. Zkusme to přijmout jako fakt, který k festivalu patří stejně neoddělitelně jako k Brutal Assaultu areál vojenské pevnosti v Josefově.

Ale zpět k festivalu jako takovému. Ten se plnohodnotně vrátil do doby „předkoronové“, včetně vydatného warm-upu, kterého jsem se bohužel nezúčastnil. Ale jak sety GODFLESH, tak CONAN mi byly hned z několika různých stran líčeny jako naprosto skvělé. Dokonce jsem měl často pocit, že se podařilo překonat počet lidí, kteří byli na zmíněném dvacátém výročí festivalu. Nutno současně dodat, že ačkoliv byl areál uspokojivě zaplněn, nikde jsem neměl pocit, že to nějak poznamenává chod festivalu. Nikde jsem na nic nečekal. Jediná nepříjemnost proběhla při setu BENEDICTION, kdy se jejich fanoušek zranil při zběsilém stagedivingu, ale to už je riziko povolání.

Pokud jde o jídlo, vegan nabídka byla opět nejbohatší v lesíku ve svahu, a opakovaně jsem se vracel do „Noisebaru“, který dělal skvělé robi tortilly a polévky. Hned vedle vyrostla velmi solidní konkurence kafémistrům z Kafe Kafka. Ke Kafkařům se ale rozhodně vyplatilo zajít na snídani nebo zákusek. Jsou absolutně neporovnatelní s jinou nabídkou.

Pojďme ale k tomu nejdůležitějšímu a tím jsou kapely. Čurbymu se opět podařilo překvapit. A to jak na poli menších kapel, tak ve večerním programu. Mezi talentované mladé naděje bych zařadil hlavně thrashovou párty jízdu zvanou CRISIX. Omladina se postarala o bezkonkurenčně energií nejnabitější koncert dne a nejživelnější pódiovku, kterou kytarová sekce zakončila v circle pitu mezi lidmi, kde si to dali „na koníčka“. Velmi solidní byl i set LIK, o kterém by zlí jazykové mohli říci, že to byl jen jakýsi revival deathmetalových DISMEMBER, ale v mých očích jejich set na festivalu vlastně i překonali. Z mladých nadějí jsem si velmi užil koncert nejmladší generace power violence. Dvoubasový kvílící buldozer FAMILY VACATION s neopakovatelnou porcí odžité nervozity sršel opravdovými emocemi, které lze nalézt jen u velmi mladých kapel, a bylo skvělé sdílet jejich „poprvé“ na festivalu jako je Obscene Extreme. O solidní jízdu se postaraly i 3 holky a jeden kluk z belgických hardcore/punkových HETZE.

Naprostou jistotou hlavně pro bubeníky pak byl trojblok GRIDE, FEASTEM a P.L.F. Všechno velmi silné koncerty s přehlídkou toho nejlepšího, co lze za bicími předvést. O velké překvapení se pak postarali v páteční večer MIDNIGHT. Rock’n’rollový parní válec velmi solidně zatopil pod kotlem. Stále nechápu, jak jen ve třech dokáží předávat tolik energie, a ještě předvádět velmi solidní hráčské výkony s neotřesitelnou jistotou. Poslední den s přehledem ovládlo vystoupení BANDIT, jejichž zpěvák, oděn jen v trenkách s postavičkou Spongeboba, všem předvedl, proč se u kapely často objevuje popisek „room cleaning grindcore“. Set, ve kterém bylo vše včetně čerstvě vyzvraceného obědu namazaného na tváře fanoušků. Nechutné? Já vím, ale kdo tam nebyl, nemá asi šanci pochopit tu míru katarze, která celý koncert provázela. Situace silně připomínala atmosféru, kterou se podařilo vytvořit GOD MOTHER na Obscene Extreme v roce 2018. Jen s tím rozdílem, že tentokrát se toho účastnilo tak dvacetkrát více lidí. Nezapomenutelné okamžiky. Díky Čurby!

A jaké byl můj hudební TOP5 bez nějakého pořadí?

MIDIGHT, P.L.F., CRISIX, GRIDE a samozřejmě BANDIT.