Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Na svém druhém albu britové CONJURER pěkně okořenili a podusili sludge metalový základ, který již na prvotině "Mire" nezněl vůbec špatně. "Pathós" je do značné míry podobné debutu, jen se trochu prohloubila ona temná bažina těžkých riffů, přibylo tempa i živelnosti, takže se dostáváme občas do poloh blízkých doomem načichlým GOJIRA. K tomu přispělo ostřejší riffování i výraznější zvuková stránka. Sludge metalová špína se tak posunula do postmetalové prostornosti a kompozice nabraly více hudebních barev. Místy vyplave mohutná síla připomínající staré ISIS nebo těžkopádná nervozita CULT OF LUNA. Ano, není to nejoriginálnější forma, ale živelnost, zuřivé katarze i svíravá ponurost tomu dává dostatek autentičnosti, aby se "Pathós" dal řadit mezi povedená stylová alba.
Nuclear Blast / 1. července 2022
SIKASA - Matter Earth
Progresivita může mít mnoho podob, Chorvaté SIKASA sází na majestátní melodičnost okořeněnou působivou produkcí a rozvojem aranží. Přesvědčivá instrumentace se obejde bez exhibicí a soustředění se na melancholii a emotivní citovost až neuvěřitelně funguje. Skupina šikovně balancuje mezi melodickou rockovou přívětivostí a potemnělou ponurostí doprovázenou tuhým metalovým soundem. Občasná uvolněná akustická poloha připomene OPETH, rychle ale odplave jinam a kombinuje a míchá s bravurní šikovností. A aby to nebylo málo pestré, vše doplňují výpady saxofonu, křídlovky nebo klarinetu. Plavba na vodách majestátních skladeb zabrousí i do orientálních motivů, aby se album překlopilo do posledních dvou skladeb částečně v chorvatštině, kde logicky postoupíme i do trochy folklórních inspirací a Matka země tak dostane zřejmou myšlenkovou pointu. Bravurní debut, který se ke mě dostal náhodně a jsem za to hodně vděčný.
Self-released / 5. července 2022
WAKE - Thought Form Descent
Zdá se, že Kanaďané WAKE odkráčeli od své grindcore minulosti dosti daleko a jejich cesta postupného zdokonalování a obohacování projevu se na šestém albu "Thought Form Descent" dotýká prozatímního vrcholu. A přestože brutalita grindových kořenů se občas prodere na povrch, hlavní devizou současné tváře skupiny je valivý i ostrý death metal sklouzávající místy až do doomové ponurosti, jinde okořeněný melodickými vrstvami i odlehčenou hravostí. Celkem bohatý výrazový mix ale neztrácí energii a drží perfektně pohromadě, čemuž napomáhá soustředěná snaha držet nálady skladeb. Hutně rezonující i trhající riffy fungují a valivá lavina je až podivně svěží i díky šikovně poschovávaným vrstvám v pozadí, kde se skrývají i snad elektronické zvuky či jemné vokální chóry. WAKE dokázali udělat další krok vpřed a stvořili své nejpestřejší i nejemotivnější album.
Metal Blade / 22. července 2022
PSYCROPTIC - Divine Council
Tasmánští čerti PSYCROPTIC na svém osmém albu a po více jak dvaceti letech existence nic neztratili ze své divokosti a živelnosti. Stále si zachovávají svérázný rukopis a přestože jsou jejich alba odlišitelná, vždy je spolehnutí na jejich šikovnost v technickém provedení. Dokáží umně skloubit tradiční prvky death metalového ranku s dostatkem invence a progrese, v jejich hudbě jde nalézt konzervativní riffování stejně jako neotřelé motivy nebo svérázné odchylky. Příjemně to podupává a jinde nervně zaskřípe, takže žádná nuda. "Divine Council" je ale přece jen v něčem trochu překvapivé, často jako by se skladby vydávaly až kamsi do zběsilého thrashingu, takže třeba "Ashes of Our Empire" mi chvílemi zní jako mix zrychlených ANNIHILATOR z počátku jejich tvorby a klasiky DEATH z období "The Sound of Perseverance". Ale paradoxně to vůbec není nepatřičné, jen to dokazuje bohatost schopností, kterými PSYCROPTIC disponují. A že je to už vlastně trochu retro? Komu to vadí?
Prosthetic Records / 5. srpna 2022
ROYAL CODA - To Only A Few At First
ROYAL CODA si o prázdninách střihli pomyslnou bitvu se stylovými spřízněnci DANCE GAVIN DANCE. A ze souboje těchto dvou kapel z kalifornského Sacramenta vycházejí právě ROYAL CODA jako vítězi. Jejich progresivní posthardcore s prvky math rocku je přesně vyváženou směskou uječené naléhavosti, divoké nespoutanosti i citlivé procítěnosti. Proměnlivé polohy a tempa skladeb, roztěkané úlety i příjemné melodie navíc nabízí dostatek pestrosti, která právě letošnímu albu "Jackpot Juicer" od DANCE GAVIN DANCE chybí. A jelikož CIRCA SURVIVE s jejich "Two Dreams" také příliš nepřesvědčili a nemohu přijít na chuť ani comebackovému počinu velikánů THE MARS VOLTA, stává se pro mě "To Only A Few At First" pro rok 2022 vrcholem daného stylového ranku.
Blue Swan Records / 12. srpna 2022
THE SLOW LIGHT - Liminal
Australané THE SLOW LIGHT se sice označují za prog rockovou skupinu, jejich debutové album "Liminal" je ale přes neoddiskutovatelné prog formy hlavně velmi osobitě uchopený psychedelic postrockový koncept s uvolněně hladkým vokálem. Jejich hudba je o klidném hraní si s tóny a melodiemi, o těkavém i rozvláčném nastolování emocí, které se převalují a rostou. Střídmé aranže tvoří skladby plné jemně rozjímavých nálad, které i díky vokálnímu projevu často odplouvají do poloh připomínajících ty nejmelancholičtější desky průkopníků ANATHEMA. Je to v podstatě výlet do dob již dávno minulých a pamětníkům se musí vybavit to příjemné uvolnění, které nabízela třeba deska "Alternative 4" zmíněné ANATHEMY. "Liminal" přesto není žádnou kopií, ale bravurní deskou, která cestuje od hororového napětí až k polohám připomínajícím relaxační hudbu. Ano, je to deska hodně závislá na aktuálním rozpoložení posluchače, ale při správné náladě jsem si užil i příjemné mrazení v zádech, a to už se mi delší dobu nestalo.
Self-released / 31. srpna 2022
Jednou větou:
KRUHL - Sanguine Nihilism (Self-released / 9. července 2022) Tihle Kanaďané mastí hezky energický a technický deathmetal/deathcore. V rámci žánru slušná deska.
BEHOLD! THE MONOLITH - From the Fathomless Deep (Ripple Music / 15. července 2022) Tuhý stoner doom metal, trochu těžkopádné, ale to k tomuhle stylu prostě patří.
ALAN PARSONS - From the New World (Frontiers Music / 15. července 2022) Parsons opět ve svých reminiscencích na floydovské nálady, nic převratného, přesto příjemně uvolněné album.
ANTHONY GREEN - Boom. Done. (Born Losers Records / 22 července 2022) Další sólová deska zpěváka CIRCA SURVIVE s jeho charakteristickým hlasem, který asi mnoha lidem musí lézt na nervy. Pro mě emotivní koláž, kterou si užívám.
NORTHLESS - A Path Beyond Grief (Translation Loss Records / 22 července 2022) Američané hrnou hutný sludge metal dobarvený hezky nasranou post hardcore agresivitou. Perfektně fungující propojení žánrů.
DANCE GAVIN DANCE - Jackpot Juicer (Rise Records / 29. července 2022) V souboji s ROYAL CODA jednoznačně prohrávají, přesto stále nevím, zda je to až tak zlé album.
BELPHEGOR - The Devils (Nuclear Blast / 29 července 2022) Černý black death v podání těchto Rakušanů až tak moc neřeže, méně intenzivní, ale něco na tomhle pompéznějším provedení je.
KRISIUN - Mortem Solis (Century Media Records / 29. července 2022) Brazilci opět hrnou nekompromisní death metal, už je to sice trochu ohrané, ale fanoušci zklamaní nebudou.
THE HALO EFFECT - Days Of The Lost (Nuclear Blast / 12. srpna 2022) Švédský melodický death plně v konvencích gothenburgské staré školy od ex členů IN FLAMES a DARK TRANQUILLITY, přesně to co se od nich asi dá čekat.
CARRION VAEL - Abhorrent Obsessions (Unique Leader Records / 12. srpna 2022) Velmi pestrá směska různých death metalových poloh od technických fines přes dostatek brutality až po příjemně melodické pasáže s trochou přesahů i do meloblack forem. Hezky živočišné.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.