Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Poté, co v roce 2008 vydali parádní album "Intervals", se nad nimi tak trochu zavřela voda. Tedy ne hned v roce vydání, protože v lednu 2009 ještě hráli turné po boku MISERY INDEX a HATE ETERNAL, na kterém navštívili například i Prahu. Oznámení o blíže neurčené pauze přišlo v srpnu 2009. V roce 2011 se tak trochu začalo proslýchat, že by mohli odehrát nějaký ten koncert, ale na ten se nakonec čekalo čtyři roky. Stalo se to na "Don't Call It A Festu", po kterém bylo ještě několik dalších, ale nic význačného. Dlouho stojaté kalné vody kolem SEE YOU NEXT TUESDAY začaly pořádně vířit a pěnit až na závěr roku 2022, kdy vyšla skladba “Hey Look, No Crying”. A to byla první opravdová předzvěst tohoto alba.
Ačkoliv největší vzestup michiganské čtyřky provázela deathcoreová vlna, kapelu bych nikdy neházel do zcela stejného pytle jako valnou většinu kapel, které v tu dobu zaplavily extrémní svět. SEE YOU NEXT TUESDAY stáli trochu mimo. Dělali si věci po svém a nějak nezapadali do deathcoreových šablon. Více experimentovali a často tlačili na pilu s grindcoreovou důrazností. A z toho neslevili ani tentokrát.
Aktuální album je zčásti zaplněno líně se převalujícími hutnými riffy, které často špiní noiseindustriální zvuková textura a druhé části se poměrně často zvrhávají v útočné naklepané výjezdy, které provází mathcoreové šílenosti a přísně grindově nepolevující rytmika. Oproti minulosti přibylo zvukových glitchů, při kterých se na disharmonické postupy lepí silná vrstva digitálně nepřizpůsobivého zvuku. Vedle těžkotonážní riffáže tu tak stojí pražcové dostihy s matematickými tendencemi a všechny tyto elementy prorůstá poměrně specifická elektronická složka, která smrdí po spálených trafostanicích.
Aktuální zvukový a hudební tvar kapely tak skvěle souzní s většinovým tématem alba. Tím je duševní zdraví. Disonantní rezavé postupy jsou odrazem depresivních vizí a například taková "Call Me Irresponsible" je zvukově velmi výmluvnou hymnou iracionálních stavů, jež nevedou k dobrým koncům. SEE YOU NEXT TUESDAY vybrousili mučivou, nepříliš přístupnou desku, která vás intoxikuje nejistotou a nervózním stihomamem. I po těch dlouhých létech neztratili nic ze své radikálnosti a svéráznosti jak v nápadech, tak v celkem unikátním zvuku.
1. How Insensitive
2. What a Funny Girl You Used to Be
3. Hey Look, No Crying
4. Why Can't You Behave
5. Glad to Be Unhappy
6. I'll Never Be the Same
7. I'll Never Smile Again
8. Day in the Life of a Fool
9. Call Me Irresponsible
10. This Happy Madness
11. I Had the Craziest Dream
12. That's What God Looks Like to Me
13. Strange Music
Diskografie
Distractions (2023) Intervals (2008) Parasite (2007) Summer Sampler (2005) This Was a Tragedy EP (2005)
DALŠÍ INFORMACE
Datum vydání: Pátek, 17. února 2023 Vydavatel: Good Fight Music Stopáž: 28:02
Návrat po patnácti letech. Disonantní grindcoreové komando z Michiganu se hlásí s novou deskou, sbírá střepy z mathcoreové vlny a lepí je dohromady s hromadou zvukových glitchů ve stylu FRONTIER.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!