Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Málo platné, tenhle projekt se zdá být odsouzen k neúspěchu od samého počátku. Když v srpnu 2021 GLORYHAMMER oznámili vyhození zpěváka Thomase Winklera ze svých řad, byl to blesk z čistého nebe. Zároveň už však v tu chvíli bylo jasné, že tím, kdo na celé situaci prodělá mnohem víc, je zmíněný zpěvák, kterého kapela „udělala“ a „někdo“ se z něj stal až právě nástupem do řad GLORYHAMMER.
Že si pak vokalista s původním pseudonymem Angus McFife XIII. vybral cestu, na níž se hodlá především přiživit na slávě, kterou si získal během působení u legračních skotských fantasy – symfoniků, se dalo celkem očekávat. Zároveň s tím si však jeden musel položit otázku, jak se majitel výstavního vokálu hodlá vyrovnat se ztrátou skladatelského potenciálu ústřední postavy kladivářů Christophera Bowese (jinak též mozek ALESTORM), na níž si zároveň mohl rovnou odpovědět: těžko.
Čerstvý debut projektu „Angus McSix And The Sword Of Power“ tenhle tip splňuje do posledního puntíku a možná je na tom vlastně ještě hůř. Rozhodl se totiž odhodit stranou jakékoliv skrupule a místo snahy alespoň trochu skromně předstírat, že jde o Winklerův čistý umělecký záměr, rovnou rozráží posluchačské dveře a jako smyslů zbavený do nich ječí, že mu nečiní pražádný problém detailně zkopírovat všechno to, co vymysleli právě GLORYHAMMER.
Vážně, už jenom samo zveřejnění informace, že nový projekt ponese jméno evidentně inspirované zpěvákovou nedávnou minulostí, nutilo člověka poklepat si na čelo, a první zveřejněný singl „Master Of The Universe“ tomu zásadně dodal na razanci. Koho, pro megaastrálního boha živého, je možné s tímhle opsaným paskvilem oslovit? Zcela pochopitelně se totiž nově sestavený Winklerův tým, v němž je důležitým hlavně Sebastian „Seeb“ Levermann z ORDEN OGAN vulgo Arch Demon Seebulon, nemohl ani přiblížit tomu, aby zněl jako jeho předloha, přestože se o to tedy snaží, seč může, o čemž svědčí i stejný kosmicko – fantasy námět, stejně na hlavu padlé přezdívky členů kapely a naprosto stejná prezentace.
Totální absenci originality však reprezentuje především naprosto stejně stavěná a cílená hudební produkce, jež však bohužel vykazuje ještě pokles o nějaké dvě, ale spíš až tři výkonnostní třídy níže. Není divu, jak jsem již poznamenal, Christopher Bowes je jen jeden, a jestli si Thomas Winkler myslel, že to se „Seebem“ (jehož nezáživný ordenoganovský rukopis jednoduše nelze zapřít) na ty klávesy nějak uplete, hlavně když tam tedy budou refrény nutící k hlasitému hrdinskému vyřvávání, šeredně se spletl. A „Angus McSix And The Sword Of Power“ je tím pádem smutným příkladem toho, kam až to dnešní metalová scéna může také dotáhnout. Zníte jako GLORYHAMMER a váš zpěvák u nich zpíval? Vydání desky zaručeno, i kdybyste na ní třeba umístili třeba jen náhodný živý záznam produkce v Discolandu v roce 1993.
1. Master of the Universe
2. Sixcalibur
3. Laser-Shooting Dinosaur
4. Amazons of Caledonia
5. Ride to Hell
6. Starlord of the Sixtus Stellar System
7. The Vision in the Fires (Intro)
8. Eternal Warrior
9. The Key to Eternity
10. In a Past Reality
11. Fireflies of Doom
12. Just a Fool Will Play Tricks on Angus McSix
Diskografie
Angus McSix And The Sword Of Power (2023)
DALŠÍ INFORMACE
Datum vydání: Pátek, 21. dubna 2023 Vydavatel: Napalm Records Stopáž: 45:54
Když dva dělají totéž, není to totéž. A obávám se, že ať chce jak sympatický Thomas Winkler s vydatnou pomocí "Seeba" Levermanna z ORDEN OGAN, jehož rukopis je na albu prostě slyšet, jedinečný spirit GLORYHAMMER nenapodobí ani omylem. Ale třeba se pletu.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.