Minulý rok byl Dave v Evropě se svými P.L.F a spanilou jízdu završil fenomenálním koncertem na Obscene Extreme a letos decimuje starý kontinent thrashovou mocností OATH OF CRUELTY, se kterou končí na kodaňském Unearthed Morbidity Festivalu. Ovšem tahle kapela vyprodávající kluby ve Washingtonu, případně L.A., po boku s CEREBRAL ROT do Plzně přivábila... no hádejte kolik? Deset platících! A nebylo to tím, že by tam sto dalších bylo na guestlitech. Komorní atmosféru se snaží jako první protnout domácí korunní princové thrashového království - FAÜST.

A je to věru těžké. Klub pro stopade a pár nesmělých figur v prvních řadách. Začátek je vlažný, nicméně kvarteto nepodléhá panice a krmí přítomné skladbami napříč nahrávkami. Hned na počátku registruji kusy z poslední albovky „Tinnitus Inquisition“, jakými je třeba „Through Ceiling To Hell“ či starší „Door Into Debris“ z miniEP z roku 2020. Zvuk navzdory prázdnému klubu celkem v pohodě a FAÜSTI se snažej prázdno přehlížet. Jenda statečně mnohokrát pozvedá svůj nástroj, aby demonstroval silné paže, a Kryštof dokonce předvádí svůj pověstný krkoliz na kytaře. Bohužel počet dívek, který by z toho minimálně vísknuly nadšením, se limitně blíží nule. Dochází i na tradiční metalovou pózu „do áčka“ a.k.a „na stan“ – tedy lopatkami k sobě. Takže jo, formálně tu všechno je v pořádku, maže to a funguje to, jen se mi zdá, že krytí z bubenické stoličky mohlo být o něco lepší, ale Dave říkal, že všichni den před tím statečně krotili démona alkoholu. Sečteno a podtrženo – FAÜST potvrdili stále rostoucí formu a dokázali ji prezentovat naplno i před poloprázdným (a to je stále dost slabé slovo) klubem.

Tři mladé agilní máničky s kytarami nahrazují tři plešouni se čtyřmi křížky na hrbu. Dobře, dva plešouni a jeden hodně nakrátko. Jenda po koncertě říkal, že je OATH OF CRUELTY smáznou. A… jeho popis byl celkem přesný. Jak to jen popsat. Znáte SODOM? Tak ho zrychlete. Ne, to ještě není dost. Říkám, že to není dost. Ještě. Ještěééé. Jo přesně tak. Thrashový kvapík, avšak nic ve stylu dnes tolik oblíbeného youngadult retrothrashe. Tohle je stará škola. Riffy jsou thrash metal tělem, srdíčko ale tepe grindcore. Korektoři mi zakázali spojení, že vám nějaká hudba odjebe dekel, takže ho sem psát nebudu. Kdybych to ale povolený měl, klidně to sem napíšu, protože to je přesně to, co se stalo. Ultrarychlý thrashový uragán, kterému vévodí nezapomenutelná postava Davea Calliera se svým typickým pohybovým kroksunkrokem v přísně rovnostranném trojúhelníku. Jeho kvílící sóla možná byla všechna stejná, ale kdo to řešil, když vám tahle skvadra thrashových katů právě šlápla kanadou na krk.

Čtveřice z Texasu v každém případě zanechala dojem. Od začátku, kdy zvukovka přešla plynule a poněkud nenadále v koncert, až po konec, kdy jsem přemýšlel, jestli jsem už někdy viděl takhle bleskový thrash-death. Začátek koncertu v každém případě obstaraly starší kousky jako „Hammering Absolute Death“ z prvního dema a skvostně pojmenovaná „Hellish Decimation“ z roku 2014. Postupně se propracovali k materiálu ze stále aktuální dlouhohrající desky „Summary Execution at Dawn“, aby se na konec opět vrátili k prvnímu demu. Bylo to velké a datum 6.6.2023 se zapíše tučným písmem do análů Divadla pod Lampou, třeba i pro tu ostudnou návštěvnost. A kde jste byli Vy?