Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V dubnu 2023 asi nejvíce upoutala svou další, co se týče délky, již tradičně předimenzovanou deskou "72 Seasons" slavná METALLICA, ale z thrashmetalových legend nebyla sama. Trochu ve stínu zůstalo nové album dalších veteránů OVERKILL. Něco málo ostatních počinů je zrecenzováno: ANGUS McSIX - Angus McSix And The Sword Of Power, SPOTLIGHTS - Alchemy For The Dea, HELMS ALEE - Keep This Be The Way, BLACK ORCHID EMPIRE - Tempus Veritas. Ale něco dalšího se ještě najde, co zaslouží trochu komentáře.
SUNROT - The Unfailing Rope
OVERKILL – Scorched
ALASE - A Matter of Time
NEBULAE COME SWEET — De Lumière
DOZER – Drifting in The Endless Void
NAUTHA - Metempsychosis
FROMJOY – fromjoy
SUNROT - The Unfailing RopeDeska skupiny z New Jersey začínající českou hymnou? No nezpozorněli byste také? Ale naštěstí to není to nejdůležitější, čím dokáží SUNROT na svém druhém albu zaujmout. To hlavní je jejich hudba, která si nebere servítky a podává hezky za syrova mix sludge a doom temnoty, postmetalové uřvanosti a drone zahulené a mlžné rozvláčnosti. Je to zvuková katarze, která pod slupkou nepřístupnosti schovává někdy až banální, přesto funkční postupy. Zjevují se tak černé flusance, které jde přirovnat k Belgičanům AMENRA, ale i rotující naléhavé tlaky nastolující příbuzenský vztah ke CULT OF LUNA nebo ještě lépe starým NEUROSIS. Do toho něco disonancí a skřípajících riffů, občasných zrychlení a divočejších šlehnutí, řev jako od mučeného antikrista a tuhá zvuková slupka. No není to zrovna prototyp příjemné hudby, přesto má své specifické kouzlo.
Prosthetic Records / 7. dubna 2023
OVERKILL – ScorchedPo druhé míze, kterou OVERKILL chytili alby "Ironbound" (2010) a "The Electric Age" (2012), se dalšími počiny tahle stará parta znovu začala trochu potápět v čase a dokazovat, že jejich stále stejné variace zřejmě osloví jen pamětníky. Možná tomu tak je, nicméně v daných mantinelech thrashmetalové klasiky se jim i tentokrát podařilo nahrát funkční album. Ano, nic extra se neděje, jsou to ty stejné postupy, které už jsme od nich slyšeli. Ale co jiného od těchto zasloužilých pánů taky čekat. Přece si nebudou kazit svůj specifický sound, který je osobitý i díky nezaměnitelnému vokálu Bobbyho Ellswortha. A že mu to i v pokročilém věku stále hezky vřeští, to se nedá přeslechnout. Prostě další klasické thrashmetalové album model OVERKILL, ale opět se slušnou energií, které možná z pohledu PR zůstalo ve stínu nového alba METALLICY. Ale já si teda raději poslechnu tohle. Je to totiž pro mě, pro pamětníka.
Nuclear Blast / 14. dubna 2023
ALASE - A Matter of TimeJiž důrazný debut "Vastaus" v roce 2019 naznačoval silný potenciál skrytý v jinak nenápadné finské skupině ALASE. Poněkud přímočarý přístup, který snad až moc zrcadlil Švédy KATATONIA, schovával náznaky progresivních výstřelků a finština příliš neladila v jinak hezky melodických vokálních linkách. Druhé album skupina již dotáhla mnohem dále. Najednou je to přívětivý a vzdušný prog, který ale dokáže i slušně vystrčit drápky, viz. třeba ostrá "Fate’s Intervention". Klipovka "Clear Sky Is Not A Curse" a kontrastní "Unburden" se trochu vrací do minulosti a opět připomene podobnost s tím lepším od KATATONIE, ale najdou se i paralely s melodickou vlídností a rozvláčností Francouzů KLONE. ALASE se jeví jako nadějně se rozvíjející skupina.
Inverse Records / 14. dubna 2023
NEBULAE COME SWEET — De LumièreJe jasné, že Bělorusko teď ze zřejmých důvodů není zrovna v kurzu, přesto jsem si dovolil skupinu NEBULAE COME SWEET nezatratit i z důvodu, že jejich debut před lety nabízel zajímavé kousky, ve kterých jsem si jako fanoušek starého doom metalu typu MY DYING BRIDE užíval i ozvuky tohoto stylu. Druhé album již přináší mnohem komplexnější materiál postmetalového střihu včetně jemnějších výrazů, které se v náladové melancholii odebírají až k truchlivé formě post rocku. Celkově tak NEBULAE COME SWEET nabízí pestrou sbírku většinou silověji pojatých skladeb s výraznou posmutnělou náladou, kterou si vypůjčují z již zmíněného doomového ranku. V moderně zpracovaných kulisách ale jejich kompozice odplouvají do plastičtější a proměnlivější formy. Nakonec jsou v mnoha ohledech, i díky orchestrálním prvkům typu smyčců, příjemně nadžánroví a je možno srovnávat třeba i s aktuální podobou THE OCEAN. Vydařená produkce a zvuk pak dává albu to správné vyznění, které je pro takto náladově pojatou hudbu potřebné. Prostě se to povedlo.
Self Released / 20. dubna 2023
DOZER – Drifting in The Endless VoidŠvédové DOZER dokázali na přelomu tisíciletí šikovně naskočit na stoner rock/metalovou vlnu a jejich alba dostávala i velmi slušná hodnocení. Teď se po patnácti letech od předchozí desky "Beyond Colossal" (2008) vrátili a oprášili svůj na tuhých a výživných riffech stavěný styl doplněný o příjemný nádech retra, které dokáže zabrousit až do psychedeličtějších poloh, kde se objevují i paralely se starými KYUSS. Ale DOZER umí být i přímočařejší jako v klipovce "Ex-Human, Now Beast", zde naopak ukazují zábavný nadhled. Z hudby těchto maníků čiší příjemný zápal a v kontrastu s těžkými riffy i skladatelská lehkost, která skladby povyšuje na vzletné hymny. Celkem jednoduchým způsobem se tak Švédům podařilo složit důrazné a přitom i velmi melodicky vyvážené album, které hezky odkapává v přirozeném rytmu.
Blues Funeral Recordings / 21. dubna 2023
NAUTHA - MetempsychosisItalové NAUTHA velmi šikovně kombinují moderní neo-progrockové postupy se starou psychedelic rockovou atmosférou a daří se jim ve své hudbě využívat jak vlivy kapel typu PORCUPINE TREE nebo RIVERSIDE, tak i trochu archaické výrazivo bloudící chvílemi až v retro formách, ale také odskakující do poloh podobných současnému post rocku. Ladné struktury se silně náladovým zabarvením se střídají s nervózněji působícími prvky, které nejdramatičtěji a i nejagresivněji vybuchují v klipovce "Cerbero", která tak nabízí poněkud zkreslený obraz alba, jež je přes velkou rozmanitost nakonec mnohem ladnější a k posluchači vlídnější, než by se ze singlu mohlo zdát. "Metempsychosis" je tak velmi pestrou ukázkou různých forem progresivně laděného rocku.
Argonauta Records / 28. dubna 2023
FROMJOY – fromjoyDruhé album téhle party z Texasu pluje kdesi v hodně rozostřených mantinelech post hardcore světa, ze kterého si FROMJOY berou vše myslitelné a nepředvídatelně spojují ostré mathcore nebo až grindové nářezy s technickými finesami a od brutality plynule kloužou přes úderné, řekněme deathmetalové pasáže, až k vlídné poprockové melodice, kterou ale nenechávají čistou a rozbíjí ji nervózní rytmikou nebo skřípající disonancí či doplňují elektronikou. Ale hlavním pocitem z alba je naštvanost a až epileptická roztěkanost, poskakování mezi styly je zdánlivě nelogické a místy až bolestné, přesto velmi působivé a netradiční hudební koláž, kterou skupina poskládala, ve výsledku nabízí nevšední zážitek. Jen je třeba nenechat se odradit prvním poslechem a pěkně tuhle extravaganci vstřebat.
Self Released / 28. dubna 2023
NEEDLE - Fall (Self Released / 4. dubna 2023)
Přívětivý a melodický rock/metal z Portugalska odkazující i díky ženskému vokálu až kamsi ke starým THE GATHERING. Slušelo by jim to na pódiu vedle našich SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY.
AMPLIFIER - Hologram (Rockosmos / 7. dubna 2023)
S těmito britskými neo-progrockery je to složité, umí udělat velmi vydařená alba, viz debut "Amplifier" či rozsáhlé dvojalbum "The Octopus", ale také padnout do nezáživné šedi. Tentokrát je to někde na půl cesty.
DEVANGELIC - Xul (Willowtip Records / 7. dubna 2023)
Tihle Italové vězí až po uši v nekompromisní brutal death řezničině a s tématem sumerského ďábla a občasně slyšitelnými orientálními vlivy tak trochu připomenou i věhlasné NILE. Ale jsou i dostatečně jiní a především působiví. Šlape to, šlape.
LESOTHO - Through the Dying Light (Signal to Noise Music / 7. dubna 2023)
Instrumentální post rock v dnes již tradiční a i dost zprofanované podobě. Šikovné provedení, kterému chybí trochu více vzruchu a nápadů.
DØDHEIMSGARD (DHG) - Black Medium Current (Peaceville Records / 14. dubna 2023)
Tak tahle jemnější forma mi hodně vyhovuje. Odklon k éteričtějším a náladovým plochám ale nemusí uspokojit příznivce starší agresivní tváře skupiny.
NAJING - Najing (Argonauta Records / 14. dubna 2023)
Silový instrumentální post metal z Itálie. Výrazné riffy i náladové esence. Vydařený debut.
JESUS PIECE - …So Unknown (Century Media / 14. dubna 2023)
Slušně agresivní brutal hardcore s metalovými vlivy, tohle nakopává.
THE ST PIERRE SNAKE INVASION – Galore (Church Road Records / 21. dubna 2023)
Zajímavá směska alternativních stylů, od roztržitého post punku přes uřvaný hardcore, garage rock až k lehkosti alternativního rocku či noisecore intenzivnímu tlaku. Britská kapela, která se nebojí brousit metalové postupy stejně jako si střihnout až elektropopovou vsuvku. Neuspořádané, neučesané a možná hodně roztěkané album, které ale svým vybočením dokáže zaujmout.
PREDATORY VOID - Seven Keys to the Discomfort of Being (Century Media / 21. dubna 2023)
Postmetalová divočina, kde se střídá hodně silově hrubý projev s uvolněnou náladou. Poněkud nesourodé, jednotlivé skladby super, ale jako celek to nějak nedrží pohromadě.
SILVER MOTH - Black Bay (Bella Union / 21. dubna 2023)
Zajímavě se snaží Stuart Braithwaite z postrockových MOGWAI realizovat na projektu SILVER MOTH. Alternativní postrock superskupina nabízí hodně éterický debut, ale občas poněkud nezáživný.
BELL WITCH - Future’s Shadow Part 1: The Clandestine Gate (Profound Lore Records / 21. dubna 2023)
Prokousat se téměř pětiminutovým táhlým varhanním intrem je zkouškou trpělivosti, ale současně si tím skupina i přepravuje posluchače na to, co přijde následně. Náladová relaxace i roztahaná nuda, hodně kontroverzní dílo.
AUSTERE - Corrosion of Hearts (Lupus Lounge / 28. dubna 2023)
Slušně depresivní black s doommetalovou atmosférou.
ENFORCED - War Remains (Century Media Records / 28. dubna 2023)
Old school thrash opravdu správně archaického slayerovského typu, který možná trochu překvapivě funguje i v dnešní době. Výživné.
#NovaAlba #Sunrot #Overkill #Alase #NebulaeComeSweet #Dozer #Nautha #Fromjoy
V jednoduchosti je síla. Nikterak komplikovaná, leč skvěle poskládaná doom/post-metalová kolekce. PILLAR OF LIGHT doručili naléhavou, rozervanou a po emoční stránce velmi silně vybavenou desku. Láska na první poslech. Nejlepší skladba: "Infernal Gaze".
Poslouchat GIGAN je těžší než pracovat v kamenolomu. Až o Vánocích jsem se novou kolekcí konečně prokousal a opět došel k závěru, že Američané natočili skvělou desku. Čtvrtou skladbu však stále nezvládám. Lépe stravitelná je snad i plechovka hřebíků.
Švýcarská kapela představuje postrock jako syntezátorový taneční žánr s velkou mírou epiky a filmovosti. Oceňuju tu hlavně snahu uchopit žánr trochu neotřelým způsobem a pokusit se z něj vymačkat nějaké dosud neviděné tvary.
Futuristický black metal, tentokrát s hodně experimentálními vlivy, které připomínají jiné projekty principála Colina Marstona, hlavně BEHOLD THE ARCTOPUS a DYSRHYTHMIA. To ale nic nemění na tom, že KRALLICE jsou silně znepokojiví a atmosféričtí.
Důstojné rozloučení s producentem Stevem Albinim. Album, které musí přijít v ten správný čas. Ačkoliv je kompozičně klidnější a dá se říci že i více monotónní, tak se mi hodně líbí spojení pocitu naděje, smíření a melancholie, které z něho prýští.
PANZERFAUST dech nedošel, ba právě naopak, tetralogii "The Suns Of Perdition" totiž uzavřeli zcela triumfálním způsobem. Komplexní, chytře poskládaná deska, která vrcholí ve své druhé polovině. Takové "The Damascene Conversions" se prostě nejde nabažit.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
