OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Naučné slovníky říkají, že anthrax je smrtelně nebezpečné infekční onemocnění bakteriálního původu. O americké heavy kapele stejného jména chytré knihy mlčí, ačkoli způsob, jakým se ANTHRAX s velkým A šíří do světa, je stejně agresivní. Prozatím poslední hudební nákaza ANTHRAXU nese příhodný název WE´VE COME FOR YOU ALL – u nás v Evropě tahle epidemie vypukla už na konci února, zatímco opatrná Amerika desku vypustila na trh teprve před pár dny.
ANTHRAX přežil nepřízeň osudu kolem domácího vydavatele (nakonec skončil u úplně indie labelu SANCTUARY), odolal tlaku veřejnosti na změnu jména v rámci antiteroristického honu na čarodějnice a přestál i několik svých ne zrovna povedených počinů z let minulých. Po různých kompilacích, rap metalových experimentech a totálních propadácích přichází (pro nás pro všechny) s docela novou hudbou, ve které nechybí nic dobrého – upomínky na poctivý trash, koketování s hardcorem, kytarové vyhrávky a taky povedené melodie. Pro milovníky hudebních nálepek, přihrádek a škatulek tu mám jednu úplně novou, pro znovuzrozený ANTHRAX vyrobenou jako na míru: roll metal !! To je prostě muzika, která to valí,valí a valí a pořád dál (něco jako soundtrack k bagrování :-)) ...
Při pohledu na obal mě sice napadá známé slovní spojení „fialový hnus“, ale pod jedovatými barvami coveru se naštěstí skrývá zhruba hodina čisté hudby. Jakmile se vypořádáte se zvukově originálním intrem (zkoumáte, jestli vám repro-soustavu nenapadl nějaký hmyz nebo jestli vás skrze bedny náhodou nekontaktují mimozemské civilizace), rozjedete se spolu s ANTHRAXEM a budete mít problém se zastavit. Téměř konstantně nadupaný rytmus celého alba je narušen jen dvěma skladbami. První je za účelem komerčního úspěchu vybraná klipovka a rádiová hitovka SAFE HOME, za kterou by se, bohužel, nestyděla ani popmusic. Produkčně má, samozřejmě, jako pětka na desce své oprávněně „oddechové“ místo, nicméně je to zkrátka pětiminutová ucouraná nuda. Podruhé je celistvost alba prolomena krátkým akustickým „psychem“ na místě dvanáctém – kde se tady ta CRASH vůbec vzala?
Za pozornost nepochybně stojí kousek s názvem NOBODY KNOWS ANYTHING, kde to ANTHRAX nejen valí, ale taky pořádně šlape – opravdu ukázková přehlídka bicích! Krásně ji pak doplňuje výrazně melodická, tudíž k prozpěvování vhodná, STRAP IT ON a následují další perly: „extremely fast“ BLACK DAHLIA, pro rádio či televizi vskutku nestravitelná a CADILLAC ROCK BOX s hostem Dimebagem Darrellem z PANTERY. Našly by se i další, ale více než šedesát minut na jedno album (počítám i dva skryté bonusy) je přece jen trochu moc...A ještě technická stránka: nejen kvalitní práce mistrů zvuku, ale zřejmě i rozhodnutí přibrat třetího kytaristu (Rob Caggiano) do party, pomohlo ANTHRAXU prezentovat výborný sound, který místy působí až jako 3D. Opravdu nevídané efekty!
Takže - na bioterorismus si dejte bacha, ale ANTHRAX bez obav inhalujte, polykejte a především poslouchejte!
Takže - na bioterorismus si dejte bacha, ale ANTHRAX bez obav inhalujte, polykejte a především poslouchejte!
8 / 10
John Bush
- vokály
Charlie Benante
- bicí, kytara
Scott Ian
- kytara, vedlejší vokály
Rob Caggiano
- kytara
Frank Bello
- baskytara, vedlejší vokály
1. Contact (intro)
2. What Doesn't Die
3. Superhero
4. Refused To Be Denied
5. Safe Home
6. Anyplace But Here
7. Nobody Knows Anything
8. Strap It On
9. Black Dahlia
10. Cadillac Rock Box
11. Taking The Music Back
12. Crash
13. Think About An End
14. We've Come For You All
For All Kings (2016)
Worship Music (2011)
Anthrology: No Hit Wonders (1985-1991) (DVD) (2005)
Alive 2 (live+DVD) (2005)
The Greater Of Two Evils (best of) (2004)
Music Of Mass Destruction (live+DVD) (2004)
We've Come For You All (2003)
Madhouse: The Very Best Of Anthrax (best of) (2001)
Return Of The Killer A's (best of) (1999)
Moshers 1986-1991 (best of) (1998)
Volume 8: The Threat Is Real (1998)
Stomp 442 (1995)
Live: The Island Years (live) (1994)
Sound Of White Noise (1993)
Attack Of The Killer B's (EP) (1991)
Persistence Of Time (1990)
Penikufesin (EP) (1989)
State Of Euphoria (1988)
I´m The Man (EP) (1987)
Among The Living (1987)
Spreading The Disease (1985)
Armed And Dangerous (EP) (1985)
Fistful Of Metal (1984)
Datum vydání: Pátek, 14. února 2003
Vydavatel: Nuclear Blast / Sanctuary Records
Fakt super album. Ked niekto povie Moderný Metal, predstavím si práve Anthrax na tomto albume. A hlavne Charlie odviedol skvelu prácu.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.