NOMENMORTIS - Forget Arcadia
Dnešní nelehká doba s sebou opět nese pochybné vzývání konzervativních hodnot, jež mají vymýtit nové a nezdravé myšlenky. Opět tady máme několik různých pochybných hnutí a iniciativ volajících po něčem...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dnešní nelehká doba s sebou opět nese pochybné vzývání konzervativních hodnot, jež mají vymýtit nové a nezdravé myšlenky. Opět tady máme několik různých pochybných hnutí a iniciativ volajících po něčem...
Jak asi může znít nahrávka, jež byla arabským internetovým metalovým magazínem Jorzine vyhlášena nejlepším „regionálním“ počinem za rok 2010? Doby, kdy by se něco podobného dalo považovat za příspěvek do takové hodně veselé estrády jsou...
O smysluplnosti návratu Kate Bush, jenž proběhl před šesti lety prostřednictvím dvojalba „Aerial“ snad pochyboval málokdo. Zpěvačka, možná trošku nespravedlivě řazena do kategorie popových hvězd osmdesátých let...
Je pozitivní vědět, že se zkracují reakční časy domácí scény na zahraniční dění. Tytam jsou doby, kdy se do naší redakce valily nahrávky kapel, jež se s desetiletým zpožděním tváří jako moderní.
COLISEUM jsou ve formě! Výtečným způsobem zabodovali loni a letos vše potvrzují tímto menším, leč neméně zářícím přírůstkem do své diskografie. Poslední řadová deska „House With A Curse“ přinesla třaskavou kombinaci punkrockové odlehčenosti a metalové temnoty...
MYRATH jsou další kapelou z arabského světa, jež si dokázala vydobýt mezinárodní renomé. Jejich třetí album „Tales Of The Sands“ je uvádí do společnosti svébytných a originálních kapel.
Vlajka, kterou na jedné z fotografií v bookletu svého třetího alba mávají tuniští MYRATH bude po letošku vlát hodně vysoko. Skupina, jejíž předchozí nahrávky už dokázaly vzbudit patřičný ohlas i mimo hranice této severoafrické země...
Pravěký metal je zpět! Navíc to křížení s punkem, hc a nevím, čím vším ještě, je pak už jen logickým důvodem „semknutí“ se všech prastarých odnoží neotesané kytarové hudby.
„Prostě chci skládat písně a hrát hudbu“, tvrdí v jednom z rozhovorů Patrick Walker - frontman nové doommetalové komety 40 WATT SUN. I navzdory nesporné schematičností tohoto výroku lze v pětici skladeb náležících k debutovému albu „The Inside Room“ najít dostatek důvodů k tomu...
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!