Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Magicky podmanivý hlas Rebekah Del Rio, jenž tak skvěle podkreslil neméně působivou scénu z filmu Davida Lynche „MULHOLLAND DRIVE“, našel uplatnění i v jedné kompozici jihočeských FIVE SECONDS TO LEAVE (dále jen FSTL)...
První nápřah hlasivek Peta Simonelliho a vy je opět okamžitě poznáváte. ENABLERS se nemění, ENABLERS jen dál pokračují ve zhudebňování svých obrazů dnešního světa.
Zdá se to být někdy tak strašně jednoduché. Vezmete kytaru a pár kámošů, kteří se postarají o ostatní nástroje...
Je zajímavé a úsměvné zároveň sledovat, kterak příklad Mustafy Kemala Atatürka láká takřka celý blízkovýchodní region...
V našich končinách nie príliš známa formácia ARKAN z krajiny galského kohúta pôsobí na metalovej scéne od roku 2005.
Když si chronologicky procházím pestrou diskografii ACROSS TUNDRAS, tak jako bych měl před sebou celou historii Spojených států Amerických. Od divokých a nespoutaných začátků až k pevnému řádu.
Proč komunismus přežíval tak dlouho a co z něj zbylo? Ptá se v závěru svého rozsáhlého díla britský politolog a historik Archie Brown a zároveň předkládá hned několik zajímavých odpovědí.
Devin Townsend a jeho hudební fantazie. To je námět na hodně dlouhé povídání, které, jak se díky letošní hudební nadílce zdá, ještě zdaleka nemá svého konce.
Geniální skladatel a muzikant anebo jen někdo, kdo podlehl pocitu vlastní výjimečnosti? Otázka, na kterou by se našlo mnoho odpovědí a stejně tak i mnoho pádných argumentů pro tu či onu možnost.
Lepší načasování, než k období, kdy na svět po letech přichází nové album MORBID ANGEL, si Erik Rutan a jeho HATE ETERNAL ani nemohli naplánovat. Je zcela nepodstatné...
Dvojice truchlivých věrozvěstů Stevie Floyd a Rob Shaffer se nám hodlá po dvou letech připomenout a zároveň potvrdit renesanci doom metalu, jak ji v posledních letech pozoruhodným způsobem předvádějí hlavně zámořské kapely.
Máte rádi nachos? Že ano? No tak to si ale před ochutnáním této variace známé mexické pochutiny raději dopředu ověřte, do čeho jdete. Tady půjde o hodně ostrou příchuť...
Razantní nástup do úvodní „Tell Us, Parasites“, jenž ve druhé části krátké skladby přechází v dramatickou sekvenci...
Když se potenciální čtenář nenechá odradit několika suchými grafy, přiloženými v jinak až překvapivě dramatickém úvodu této knihy, nečeká jej žádná nudná příručka pro manažery anebo učebnice pro studenty ekonomie.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
