Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Počtvrté v průběhu posledních tří let se v našem hlavním městě zastavili japonští MONO, aby zde již tradičně nadšeným posluchačům předvedli svoji představu zhudebněné melancholie a smutku.
Nedá se říct, že by se zrovna američtí MASTODON hodlali plácat na jednom místě a žít ze své již docela úspěšné minulosti.
Už dlouhou dobu je mi velmi sympatická ediční politika amerického vydavatelství Relapse records. Vždy dokázali držet prst na tepu doby a svým působením taktéž napomáhali formovat a usměrňovat vývoj scény.
Není pochyb o tom, že si japonští MONO dali na své nové desce pěkně záležet. Pohled do jejího nitra prozrazuje úctyhodný počet hostujících muzikantů...
Základem pro dobré ryzí grindové album je krátká stopáž a jedna skladba, která tak trochu vybočuje z řady a nejlépe celou nahrávku uzavírá. Přesně tohle si uvědomují i domácí UPRISE a v tomto duchu také vystavěli svoje debutové album pojmenované „Iconoclasm“.
Vskutku vtipně provedená upoutávka jedenáctého ročníku festivalu dokumentárních filmů Jeden svět, ve které se objevila tvář bývalého prezidenta Václava Havla...
Dnes už se lze jen velice těžko dopátrat původu vzniku legendárního Rádia Jerevan, které především v dobách komunistického marasmu sloužilo jako dobrý zdroj anekdot...
Irské GOD IS AN ASTRONAUT jsem na poli post-rockového žánru vždy řadil mezi ty zajímavější spolky. Zkrátka mezi ty...
Ve Velké Británii žijící kameraman iráckého původu Kasim Abid je jedním z těch šťastnějších, kteří byli ušetřeni bezprostředních zážitků spojených s režimem Saddáma Husajna.
Je tomu sotva pár týdnů, co se opět v plné nahotě projevila krátkozrakost vysoké závislosti části Evropy na dodávkách pro ekonomiku životně důležitých surovin z Ruska.
Mám rád tuto brněnskou partu. Přípravu a vydání každého jejího alba provází vcelku nenápadná kampaň, dá-li se o kampani v pravém slova smyslu vůbec hovořit.
Ono už to asi bude (dobrým) zvykem, že kanadské extrémní kapely umí více než solidně nakopávat zadnice. Montrealské TRIGGER EFFECT sice nelze řadit mezi skupiny sázející na metalový zvuk...
Ani sám moc dobře nevím, proč jsem byl k této nahrávce zpočátku tak skeptický. Snad předsudek, který mi říkal, že mě „osamělí kluci“ s kytarou nikdy nijak zvlášť nebrali.
Asi málokterá země vzbuzuje v současné době tak protichůdně emoce, jako právě Izrael. Stát, který si za dobu své šedesátileté existence prožil tolik, co mnohé jiné nezažijí ani za celá staletí...
"Beyond The Masters" zaškrtává všechny položky OSDM "checklistu". Někdo by mohl snad štkáti, že je to pořád to samé, že to nic nového nepřináší, že... Jako by nebylo dost jasné, že variace na odkaz mocných INCANTATION se dají poslouchat od rána do večera.
Hodně netradiční černý kov, který do sebe přirozenou cestou nasává prvky mathmetalu a dalších progresivnějších stylů bez toho, aby uhnul v oddanosti kořenů. Po celou dobu instrumentálně zajímavé a emocionálně intenzivní.
Pokud jste přejedeni HAMMERFALL nebo jich stále nemáte dost, jsou tu TWINS CREW. Kdybych nikdy neslyšel nic podobného, asi bych to velebil. Má to šťávu, dynamiku a slušné refrény. Přestože je švédský power/heavy už dost vybraný rybník, tenhle kapr ujde.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
