Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak konečně jsme se dočkali již několikrát odloženého koncertu death metalových úderníků sdružených kolem kytaristy Erica Rutana HATE ETERNAL. Tato trojice měla totiž šířit svoji teorii věčné nenávisti již o něco dříve než koncem května...
Obal od Gigera, produkce made by Scott Burns, nahrávání v zavedeném Morrisound studiu – tak tomu říkám velice slušná startovní pozice pro tvorbu debutového alba!
Metalcoreová pandemie se šíří Evropou a jejího řádění nejsou ušetření ani v sousedním Německu, kde kapely vyznávající tento styl přicházejí se stále novými a novými nahrávkami.
Mnozí si jistě vzpomenete na to, jaký poprask v polovině devadesátých let způsobila přítomnost amerického filmového štábu v Praze a hlavně přítomnost herecké hvězdy Toma Cruise.
Švédští náladotvůrci KATATONIA se po roce a dvou měsících opět vratili do České republiky a tentokráte to na rozdíl od loňské Metalmanie bylo v rámci v rámci vlastního turné...
Divoký západ nikdy nebylo takové romantické místo, jak jej známe ze starých westernů. Život osadníků „Nového světa“ nebyl lehký. Provázela jej tvrdá dřina...
Další filmový pohled na nepravosti dnešního světa přináší ve svém novém snímku s českým názvem „Nepohodlný“ režisér brazilského původu Fernando Meirelles.
Tak se zdá, že klasický thrash metal už v našich krajích příliš netáhne. Jak jinak si lze vysvětlit tak chabou návštěvu, která zavítala do klánovického Black psa na koncert tří kvalitních kapel.
Jsou desky kvalitní, které vás dokáží nějakou dobu těšit, ale vy se k nim postupně vracíte méně a méně. Jsou i desky legendární, které si opakovaně po léta pouštíte a pak jsou desky zásadní...
SURGICAL DISSECTION ze slovenskej Banskej Bystrice představují na poli death-grindového hoblování již léty zkušené matadory a aktuální deska „Disgust“ je už jejich třetím řadovým albem.
Příliš dlouhou tvůrčí pauzu si vyškovští DARK GAMBALLE věru nedali a nedlouho po vydání z jejich pohledu zcela určitě přelomového alba „Superstar“ (2004) hlásí atak s novou kolekcí...
Známý černošský režisér Spike Lee zdá se naplno prorazil do teritorií masové filmové zábavy, o čemž se nás snaží přesvědčit svým novým kouskem „Spojenec“.
Přiznám, že od leckteré nahrávky mě dokáže spolehlivě odradit už vzhled jejího obalu. V tomto případě jsem měl co dělat, abych se přinutil si nový výtvor německých DELIRIOUS vůbec pustit...
Už to tak vypadá, že nás letošní dlouhá zima konečně opouští a jedním z nejlepších způsobů, jak tuto skutečnost náležitě oslavit, je návštěva koncertu se svěží a dravou metalovou muzikou...
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
