ENSLAVED, VREID - Praha, klub Black pes - 9. března 2005
Stylovější počasí si vystoupivší norský dvojblok ani nemohl přát. Cesta vlakem do klánovických lesů situovaných na okraji Prahy byla lemována neustále přibývajícím nánosem sněhu...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Stylovější počasí si vystoupivší norský dvojblok ani nemohl přát. Cesta vlakem do klánovických lesů situovaných na okraji Prahy byla lemována neustále přibývajícím nánosem sněhu...
BURIED INSIDE vtrhli na scénu dosti razantním způsobem, o čemž vypovídá jejich debutní album „Chronoclast“. Agresivní a nezpoutaný metalický hardcore v koncepčním pojetí musí potěšit každého fanouška žánru...
Fascinace lidstva přírodními zákony a ději je asi stejně stará a možná i starší než první fyzikální veličina stanovená člověkem. Vezměte si takový čas.
Jako meteorický roj se na nás v poslední době valí jeden reunion za druhým. Tento trend postihnul i téměř zapomenuté americké HELMET, kteří zhruba v polovině devadesátých let minulého století platili za velmi originální alternativně metalovou kapelu.
Letošní únor, co do počtu koncertů, nedává člověku chvíli vydechnout. Obzvláště pokud se pohybuje v našem hlavním městě, neví, kam dřív skočit. Fanoušci progresivní hardcoreové vlny však měli v ono úterý o svém večerním programu jasno.
Znáš SUNSHINE? Ne, nic mi to neříká. Ty bláho, to je česká kapelka, která natočila ve Státech novou desku pod nějakým velkým zahraničním vydavatelem! Fakt?
Co do koncertů bohatý letošní únor pro mě začal na strahovské větrné hůrce, v útrobách útulného klubíku situovaného ve vysokoškolské koleji číslo 7. Pokud jste alespoň částečně obeznámeni s hudební dramaturgií tohoto podniku...
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.