DYING FETUS - Stop At Nothing
Nekorunovaní králové amerických death metalových „houpaček“ DYING FETUS mají za sebou, jak známo, poměrně pohnutý osud. Když kapelu před pár léty opustila většina její členů...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Typickým příkladem kapely, jejíž úspěch nezávisí ani tak na muzice, jako spíše na všech ostatních okolnostech, jsou američtí SLIPKNOT. Předchozí deska „Iowa“ (2001) sbírala prodejní vavříny a kladné recenze po celém světě.
Jistě mi dáte zapravdu, že každý z nás se již alespoň jednou v životě setkal s nahrávkou, kterou po prvním poslechu odsunul do kategorie průměr, anebo v tom lepším případě pouze uznale pokýval hlavou...
K návštěvě útulného žižkovského klubu Kain zvala v onen horký letní večer dvojice stylově odlišných kapel. Plzeňská instrumentální trojice MADE BY THE FIRE představuje řekněme tvrdší metalový(?
Sobota, 9:30 ráno. Budík neomylně dává najevo, že je potřeba vstát, vykonat ranní hygienu a akorát stihnout písecké LAHAR, kteří zahajovali sobotní, co do počtu kapel...
„Prosím Vás, ono se tady něco děje, že tady máte tolik divných lidí?“. „No to víte, on tady byl hudební festival Obscene Extreme. Je to tam samý takový hrozný...
Asi se brzy zasadím o zákon, který bude některým kapelám ukládat povinnost vlastnit na své nástroje zbrojní pas. Jednou z prvních by byli američtí PAINT IT BLACK s jejich (vyjma příspěvků na několika kompilacích) debutní nahrávkou „CVA“.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.