40GRIT - Nothing To Remember
Kalifornští 40GRIT jsou dalšími z dnes již početné řady (nu)metalových čekatelů na výraznější komerční úspěch. Dopomoci k tomu by jim měla novinková deska...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Další přihláška do závodu o nejrychlejší hudební počin přišla z Francie, z týmu jménem MORGUE. Asi tak nějak by se dala ve stručnosti popsat náplň tohoto disku pro mě doposud naprosto neznámé kapely.
Galský kohout opět kokrhá a tentokráte to bude v industriálně-gotickém a místy až tanečním rytmu. Formace s prapodivným názvem LUCKY STRIKER 201 (reklama na cigára to snad nebude) se uchází o místo pod sluncem se svojí aktuální demonahrávkou „Night Room“...
Po třech týdnech se k nám navrátili dva z účinkujících na ostravském podniku Metalmania fest – MALEVOLENT CREATION a MARDUK. Doplněni o další čtveřici kapel...
„Tak v Century Media mají zase novou umělě vyrobenou hvězdičku, kterou teď budou všemi silami tlačit vpřed“ ... Pomyslel jsem si po letmém pohledu na obal tohoto dvouskladbového promáče...
Nemá cenu dokola vyprávět o tom, že kvalitního českého čistokrevného black metalu je jako šafránu. A když už se nějaká nadějná smečka objeví, je dobrý dojem z muziky “zazděn“ pitomými nacionalistickými texty.
Po čtyřech letech přicházejí japonští náladotvůrci s novými třiceti minutami materiálu. Skladby působí trochu nedomrle a je v nich na mě zbytečně moc cukrkandlu. Nejvíce oceňuji experimenty typu „Lingering Light” a hutný válec „Lingering Echoes”.
Hodně poctivý náklad staroškolského grindcore z Města Andělů se členy SHITBRAINS, SULFURIC CAUTERY a RADIATION VOMIT. Excelentní práce bubeníka a na poměry žánru dost velká pestrost v riffech, celkové dynamice i barvě vokálů.
Hůře stravitelná záležitost i na poměry old school death metalu. Tito Švédové nikdy nejeli přímočarý smrťák, takže novinka vlastně nepřekvapí. Pokud vám vyhovuje fusion kuchyně okrajových forem metalu, nemůžete s tímto nevycválancem šlápnout vedle.
Standardní živák ARAKAINu, výjimečný snad jen tím, kolik let existence na něm kapela slaví. Skalní jistě odhalí, která z obsažených skladeb ještě živě nebyla sejmuta, nám ostatním (co jsme se zároveň nezúčastnili) však postačí pár orientačních poslechů.
Občas není ku škodě se nakazit nějakou tou retro nahrávkou vonící po trvalé, zvlášť když se člověk jinak soustředí hlavně na nové věci. Jen se to s inokulací nesmí přehnat, jinak tahle „dcerka Doro“ o mnoho víc než to prima-retro nenabízí.
Hudba těchto Kanaďanů nikdy nebyla na první poslech. Ale ani skoro dva měsíce po vydání se do jejich novinky neumím dostat. Je tu jen několik záchytných míst, které pro mě mají přitažlivost. To je v porovnání s předchůdci zoufale málo.
Norská obdoba MAXIM TURBULENC (co do rozměrů) hraje elektro rock/metal ozdobený slušným zpěvem. Pro svou zastřenou melancholickou atmosféru nabízejí příjemný poslech jinak ne příliš originální hudby na vlnách středního proudu.