Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pro příznivce starých dobrých vinylových desek a zároveň kvalitního grindu tady mám jeden velice chutný pokrm pozůstávající ze dvou ingrediencí! Tu první tvoří čím dál známější pražáci ALIENATION MENTAL a druhými do party jsou francouzští drtiči INHUMATE.
Ten, kdo si na letošním BRUTAL ASSAULT festivalu v sobotu přivstal a shlédnul vystoupení pražské grindové smečky ALIENATION MENTAL, musel uznat, že v současné době se co do energie a nasazení hledá pro mentály jen velice těžko rovnocenný sok.
Vše, co jste chtěli vědět o kvantové fyzice a báli jste se zeptat … I takhle by se dala v krátkosti shrnout nová deska královehradeckých grinderů NEGLIGENT COLLATERAL COLLAPSE.
Vzduchem se nese omamný zápach chloroformu a z reproduktorů se linou zvuky bizarní taneční muziky. Na tuto noc plnou perverzního chtíče a zvrácených sexuálních praktik holka zlatá jen tak lehce nezapomeneš.
Olomoucká pětice BARRACUDA je další z domácích kapel hledajících své místo pod metalovým sluncem. Aktuální nahrávka “Humanimal“ je již druhým zářezem v diskografii tohoto spolku...
Zvuk piána startuje novinkový jednoskladbový sigl Slováků DESECRATED DREAMS, kterým vyšla loni u Metal Age zasloužená debutní placka “Feelings of Guilt“.
Vystoupení dvou black metalových kapel, z nichž jsem však neviděl ani jedno, orámovalo moji návštěvu jedné z lokálních akcí pořádaných v naší malé zemičce.
Vyškovští DARK GAMBALLE se za dobu své více než desetileté existence transformovali z původně death metalového tělesa do v současnosti jen velice těžce uchopitelného a nesmírně originálního vyznění s dominantním vlivem rockové dravosti a moderní elektroniky.
Horká červencová neděle nabádala spíše k návštěvě nějaké vodní nádrže či koupaliště. Každopádně se i přesto našlo několik dobrovolníků, kteří navštívili tuto akcičku pořádanou klukama z Intervalle Bizzare.
Léto se pomalu chýlí ke konci a s ním se blíží i vrchol letošní festivalové sezony. Na sklonku léta se v severočeském Varnsdorfu koná již tradiční festivalové klání pod názvem "Svět nerezové oceli".
Stephane Brulez z francouzských ANVIL corp. obšťastnil naši redakci dvěmi CD ze své produkce. Oba kousky přináší vynikající materiál, který nás svou kvalitou velmi překvapil.
Jihočeské black metalové uskupení Mater Monstifera má za sebou výborné demo „Sepsáno krví“, kterým na sebe kapela dokázala připoutat značnou pozornost domácích fanoušků této kovové odnože.
Temno II aneb The World Is Dead. Tak s tímto titulem se nám připomíná Petr IFA Junek a jeho I.F.A. records. První díl této kompilace defacto odstartoval dráhu tohoto rozjíždějícího se labelu majícího za sebou několik vydaných demáčů jihočeských kapel.
Sobotní program bývá obvykle ještě náročnější, než ten páteční. Začátek byl naplánován na desátou hodinu dopolední...
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
