OBSCENE EXTREME 20:02 - den první
Ani se tomu nechce věřit, že druhý červencový víkend léta 2002 proběhl v Trutnově již čtvrtý ročník kultovního open air festivalu...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ani se tomu nechce věřit, že druhý červencový víkend léta 2002 proběhl v Trutnově již čtvrtý ročník kultovního open air festivalu...
Pokračování našeho letošního seriálu představovaček domácích letních festivalů se tentokráte týká již velmi zavedené stálice na tuzemské festivalové mapě – Shindyho Brutal Assaultu.
Tak tady máme po delší době zase pořádnou grindovou nálož. Servírujícím je v tomto případě holandská cháska slyšící na jméno SUPPOSITORY jejiž debutní placka „Punching Out of Reality“ vyšla u slovenského labelu Forensick Music pod katalogovým číslem 003.
Blíží se nám léto a s ním je spojeno i pořádání několika letních festivalů na našem území. MetalMania nechce tuto skutečnost ignorovat a proto jsme se rozhodli...
Dalším představovaným letním festivalem je volyňský Open Hell fest, jehož letošní ročník se málem neuskutečnil. Jestliže sledujete dění na domácí scéně...
Slovenští Lunatic Gods mají na svědomí skvělé (v jejich diskografii již třetí) album The Wilderness. Toto je už nějaký ten pátek venku a proto jsem ihned po zveřejnění recenze na MetalManii neváhal kontaktovat s žádostí o rozhovor frontmana a kytaristu "šílených bohů" Hiraxe.
Nemá cenu stále dokola polemizovat, zda-li název jedného z nejvýznamějších rockových(ehm) koncertů má něco společného s klasickým OZZFEST-em anebo je to jen typické lákadlo pro lidi.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.