Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V kontextu nedávného počínání švédských MARDUK máme co dělat s překvapivou nahrávkou.
Nate Garett je vskutku činorodý hudebník. Coby multiinstrumentalista má na svědomí už několik nahrávek pod značkou SPIRIT ADRIFT a ta v pořadí pátá (nepočítaje různá EP a kompilace) se hlásí o slovo opět v roli ambiciózního věrozvěsta moderně pojatého tradičního metalu.
Můj vztah s INCANTATION si za více než čtvrtstoletí prošel snad všemi možnými fázemi. Od počátečního okouzlení až nadšení v podobě alba „Diabolical Conquest“ z roku 1998...
Matadoři RINGWORM si na stará kolena vysloužili přechod k major labelu. Po těch letech na scéně a bezpočtu alb je to jistě vavřín z kategorie zasloužených a v tuto chvíli ani nemá cenu se příliš zabývat otázkou...
Tyhlety záhadně se tvářící black metalové projekty, jaké to jen klišé! To už tady bylo někdy v 90.
Vskutku bouřlivou meteorologickou křivkou si prošlo počasí během letošního ročníku festivalu Brutal Assault. Od propršeného úvodu...
Zdá se, že špatné časy (nejen) pro veřejné koncertování jsou snad definitivně za námi. Soupiska akcí i v našem hlavním měste praská ve švech...
Přiznám se, že hudební vývoj belgických STAKE mě nepřestává fascinovat. Když v roce 2013 ještě pod jménem STEAK NUMBER EIGHT přišli s epickou a vymazlenou nahrávkou „The Hutch“...
Je fascinující sledovat pohnuté osudy některých hudebních nahrávek. Uběhlo již téměř 5 let od chvíle...
V rámci přípravy na recenzi pátého alba amerických FALLUJAH jsem se po zhruba 3 letech vrátil k albu předchozímu a jeho opětovným poslechem se mi tak trochu rozpadnul původně zamýšlený koncept tohoto článku.
V rychlém sledu jsme tu opět s další várkou nových desek. Závěr léta nám nedává příliš vydechnout...
Vskutku bohatý závěr letošních prázdnin co se týče nových nahrávek. V nahuštěném sledu se během pár dní podruhé hlásíme s našim výběrem.
Letošní srpen je vskutku bohatý na nové nahrávky. A jelikož už jsme staří, líní a nemáme ani času nazbyt...
Začínat článek na téma „25. ročník festivalu Brutal Assault“ zmínkou o jeho dvojnásobném odložení v důsledku notoricky známých pandemických událostí je sice klišé jako hrom...
Po čtyřech letech přicházejí japonští náladotvůrci s novými třiceti minutami materiálu. Skladby působí trochu nedomrle a je v nich na mě zbytečně moc cukrkandlu. Nejvíce oceňuji experimenty typu „Lingering Light” a hutný válec „Lingering Echoes”.
Hodně poctivý náklad staroškolského grindcore z Města Andělů se členy SHITBRAINS, SULFURIC CAUTERY a RADIATION VOMIT. Excelentní práce bubeníka a na poměry žánru dost velká pestrost v riffech, celkové dynamice i barvě vokálů.
Hůře stravitelná záležitost i na poměry old school death metalu. Tito Švédové nikdy nejeli přímočarý smrťák, takže novinka vlastně nepřekvapí. Pokud vám vyhovuje fusion kuchyně okrajových forem metalu, nemůžete s tímto nevycválancem šlápnout vedle.
Standardní živák ARAKAINu, výjimečný snad jen tím, kolik let existence na něm kapela slaví. Skalní jistě odhalí, která z obsažených skladeb ještě živě nebyla sejmuta, nám ostatním (co jsme se zároveň nezúčastnili) však postačí pár orientačních poslechů.
Občas není ku škodě se nakazit nějakou tou retro nahrávkou vonící po trvalé, zvlášť když se člověk jinak soustředí hlavně na nové věci. Jen se to s inokulací nesmí přehnat, jinak tahle „dcerka Doro“ o mnoho víc než to prima-retro nenabízí.
Hudba těchto Kanaďanů nikdy nebyla na první poslech. Ale ani skoro dva měsíce po vydání se do jejich novinky neumím dostat. Je tu jen několik záchytných míst, které pro mě mají přitažlivost. To je v porovnání s předchůdci zoufale málo.
Norská obdoba MAXIM TURBULENC (co do rozměrů) hraje elektro rock/metal ozdobený slušným zpěvem. Pro svou zastřenou melancholickou atmosféru nabízejí příjemný poslech jinak ne příliš originální hudby na vlnách středního proudu.
