Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
K nenadálým hudebním objevům, obzvláště těm hned vydávajícím u velikého labelu, bývám většinou velmi obezřetný.
Když se tak zaposlouchám do příjemných skladeb nového alba norských GREEN CARNATION, nelze mi nevzpomenout na několik týdnů staré zážitky spojené s poznáváním taktéž nové nahrávky dalších Skandinávců – švédských KATATONIA.
Přestože si ORANSSI PAZUZU dokázali za více než dekádu existence vybudovat kolem sebe slušný zástup fanoušků...
Přibližně posledních patnáct let je jedna věc jistá. Když KATATONIA vydají novou desku, nebude to nikdy záležitost na první poslech.
V momentě, kdy se po obligátním pomalejším těžkotonážním rozjezdu naplno rozjede klasická riffující mašina...
Jako špičku světové doommetalové scény uváděl propagační plakát anonci na tento koncert. Stylové prostředí továrního komplexu v brněnské čtvrti Královo pole...
Se sportovními dokumenty, těmi z fotbalového prostředí nevyjímaje, to někdy bývá svízel. Nemá-li se tento stát bezbřehou propagací kultu toho či onoho sportovního klubu a jeho vedení...
V tento krásný dubnový den bylo naše druhé největší město v napjatém očekávání velkých věcí metalových.
Už jen motiv úvodní „In Waking Hours“ dává jasně na srozuměnou, že znovuobnovení DISILLUSION hodlají přímo navazovat na svůj stěžejní opus „Back To Times of Splendor“ z roku 2004.
Nedílnou součástí přípravy k sepsání tohoto článku byl i historický exkurz do dávných reportů z Brutal Assaultu...
Nohsledi, anebo snad méně korektněji řečeno plagiátoři, to v hudební historii neměli nikdy lehké. Poprávu se na ně snášela kritika za nulovou invenci a parazitování na dílech těch kreativnějších.
Tak se zdá, že kooperace Kurt Ballou a HIGH ON FIRE funguje k oboustranné spokojenosti. Toto je totiž už třetí deska v pořadí...
Na amerických REVOCATION lze ocenit mnoho věcí, a jednou z nich rozhodně je uchopení v podstatě provařených metalových ingrediencí a způsobilost z těchto v pravidelných intervalech konstruovat velmi slušné žánrové desky.
Po čtyřech letech přicházejí japonští náladotvůrci s novými třiceti minutami materiálu. Skladby působí trochu nedomrle a je v nich na mě zbytečně moc cukrkandlu. Nejvíce oceňuji experimenty typu „Lingering Light” a hutný válec „Lingering Echoes”.
Hodně poctivý náklad staroškolského grindcore z Města Andělů se členy SHITBRAINS, SULFURIC CAUTERY a RADIATION VOMIT. Excelentní práce bubeníka a na poměry žánru dost velká pestrost v riffech, celkové dynamice i barvě vokálů.
Hůře stravitelná záležitost i na poměry old school death metalu. Tito Švédové nikdy nejeli přímočarý smrťák, takže novinka vlastně nepřekvapí. Pokud vám vyhovuje fusion kuchyně okrajových forem metalu, nemůžete s tímto nevycválancem šlápnout vedle.
Standardní živák ARAKAINu, výjimečný snad jen tím, kolik let existence na něm kapela slaví. Skalní jistě odhalí, která z obsažených skladeb ještě živě nebyla sejmuta, nám ostatním (co jsme se zároveň nezúčastnili) však postačí pár orientačních poslechů.
Občas není ku škodě se nakazit nějakou tou retro nahrávkou vonící po trvalé, zvlášť když se člověk jinak soustředí hlavně na nové věci. Jen se to s inokulací nesmí přehnat, jinak tahle „dcerka Doro“ o mnoho víc než to prima-retro nenabízí.
Hudba těchto Kanaďanů nikdy nebyla na první poslech. Ale ani skoro dva měsíce po vydání se do jejich novinky neumím dostat. Je tu jen několik záchytných míst, které pro mě mají přitažlivost. To je v porovnání s předchůdci zoufale málo.
Norská obdoba MAXIM TURBULENC (co do rozměrů) hraje elektro rock/metal ozdobený slušným zpěvem. Pro svou zastřenou melancholickou atmosféru nabízejí příjemný poslech jinak ne příliš originální hudby na vlnách středního proudu.
