BRUTAL ASSAULT vol.007 - jeho průběh a organizační zajištění
Chudák Shindy! Pomyslela si většina z nás poté, co byla zveřejněna zpráva o tom, že i letos dojde na poslední chvíli ke změně místa konání Brutal Assaultu.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Chudák Shindy! Pomyslela si většina z nás poté, co byla zveřejněna zpráva o tom, že i letos dojde na poslední chvíli ke změně místa konání Brutal Assaultu.
Je horký srpen, letní čas, na bigbít hnal mě můj vnitřní hlas:„Hleď, Shnoffe, a svým zadkem bystře hni,do Tasova své staré kosti přesuň,na wackenskou monstrakci se zvysoka vybodnia českou klobásu raději do hrdla zasuň.
Současní MAYHEM! Hudební géniové posunující hranice black metalu o notný kus dál nebo banda opilců parazitujících na odkazu svých legendárních předchůdců Euronyma a Deada?
Zrozeni v roce 1990, v roce 1991 vydali deathmetalové demo „Halluciations of Despair“, v roce 1992 transformováni v legendární IIN THE WOODS…, aby v roce 1998 z jejich popela opět povstali jako bájný pták Darkmoor.
Po pojednání o vystoupení Insanie v ostravském Trinity Music Clubu zde máme další reportáž z jejich živého vystoupení, a sice ze křtu nového alba Insanie Trans-Mystic Anarchy...
Jednoho krásného dne před dávnými lety, v dobách metalu zaslíbených, seděl před televizní obrazovkou jeden malý človíček a napjatě očekával začátek svého oblíbeného pořadu s exotickým názvem Tim Sykes Videoshow.
Redakce Metalopolis má velký zájem na tom, aby své čtenáře informovala o svých záměrech týkajících se rozvoje našeho mainstreamového (nejen) metalového webzinu...
Nepochybuji o tom, že každý, kdo čte tento článek, má na harddisku svého domácího mazlíčka (myšleno PC) alespoň pár skladeb svých oblíbených interpretů v komprimovaném a všemi stále oblíbenějším formátu MP3.
Víte jakou má kadenci Nick Barker? Tatatatata! A většinou mnohem vyšší! Proč začínám Nickem Barkerem (DIMMU BORGIR)? Inu proto, že špičkový bubeník (potažmo výkonný automat) je základním stavebním kamenem každé skupiny...
V mém hlubokém podvědomí stále rezonuje ta nádherně melancholicky ponurá atmosféra „Wildhoney“. A tak když jsem zaslechl, že nový počin švédských (kdysi) náladotvůrců TIAMAT by měl směřovat právě do míst...
INSANIA vydala další album a více snad netřeba dodávat. Jedna z undergroundových událostí roku byla (a je) na světě. Tradičně vysoká laťka kvality, tradičně další móka do pábitelské a legendistické mlýnice...
Pramen many ortodoxního blackmetalu pomalu ale jistě vysychá a jeho vydatnost se neúprosně snižuje. Jen velmi zdatní kuchaři jsou schopni z tenčících se zásob této životodárné suroviny navařit lahodnou krmi hodnou jazýčku zmlsaného konzumenta.
Po dlouhých měsících a snad i letech, po které bylo vydání tohoto kotouče avizováno, jsme se konečně dočkali a s klidným srdcem můžeme spolu s protagonisty této černé mše vzdát hold jedné z největších blackmetalových skupin.
Po tragické smrti klávesáka Makise Tsamkosogloua, který v roce 2019 zemřel přímo na pódiu, se Řekové vrátili s ještě emotivnější porcí svého prog rocku. I díky výraznému vokálu je opět cítit LEPROUS aura, ale vůbec to nevadí. Výsledek je super.
"Beyond The Masters" zaškrtává všechny položky OSDM "checklistu". Někdo by mohl snad štkáti, že je to pořád to samé, že to nic nového nepřináší, že... Jako by nebylo dost jasné, že variace na odkaz mocných INCANTATION se dají poslouchat od rána do večera.
Hodně netradiční černý kov, který do sebe přirozenou cestou nasává prvky mathmetalu a dalších progresivnějších stylů bez toho, aby uhnul v oddanosti kořenů. Po celou dobu instrumentálně zajímavé a emocionálně intenzivní.
Pokud jste přejedeni HAMMERFALL nebo jich stále nemáte dost, jsou tu TWINS CREW. Kdybych nikdy neslyšel nic podobného, asi bych to velebil. Má to šťávu, dynamiku a slušné refrény. Přestože je švédský power/heavy už dost vybraný rybník, tenhle kapr ujde.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.