ADOR DORATH - Zpověď z pekelné baziliky (rozhovor)
Jste začínající kapela. Má první otázka je tedy jasná. Řekni nám něco o vzniku historii a hlavně o jednotlivých členech kapely.Ivoš: Takový určitý předvoj jsme dali dohromady na konci roku 1997...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jste začínající kapela. Má první otázka je tedy jasná. Řekni nám něco o vzniku historii a hlavně o jednotlivých členech kapely.Ivoš: Takový určitý předvoj jsme dali dohromady na konci roku 1997...
„Behind the walls of protein prison, Crowned with barbed-wire of DNA, Imprisoned is this piece of shit“ - Lux Occulta,skladba Architecture Pozorovali jste někdy padající list zasněné podzimní přírody?
Pojďte si alespoň na chviličku odpočinout. Odpočinout od všech těch kytarových eskapád, basových vodopádů a agresivních vokálů. Pojďte si do těla dobrovolně vpustit elektrizující stín všech lidských pocitů.
„A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich.“ Starý Zákon, kniha Genesis, 2.kapitolaHnilobný výsměch lidské víry se line z příznačně sluncem zalité „domoviny“ vzletného Alexandra Velikého.
Vídeň je zahalena v zašedlém a neproniknutelném oparu smutku. Její zhmotnělá duše je týrána bolestivou zkušeností svíravého traumatu moderní doby. Ty tam jsou časy procítěného mistrovství velikánů klasické hudby...
Zestárlé oči téměř všech pamětníků začátků moderní, chcete-li progresivní, blackmetalové tváře zasněně vzhlížejí k severským pohanským hvozdům a jen třpytivá jiskra v temném pohledu a lehké neznatelné zachvění dolní čelisti jsou znakem nostalgické vzpomínky na dobu temného...
Oslavná hudební kompozice. Oslava nekonečných prostorů žhavých hudebních erupcí, táhnoucích se do vzdálenosti miliónů světelných let. Oslava dokonalé interní stavby nepopsatelného živoucího mikrovesmíru.
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.