R.E.T. - In Love With Blood
Šedá a červená. Barva duševního smutku a barva horké lidské krve. Barvy smrti a života. Barvy nového alba třineckých Reaction Ecstasy Trance odrážejících pochmurnou atmosféru zapomenutého zákoutí naší vlasti.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Šedá a červená. Barva duševního smutku a barva horké lidské krve. Barvy smrti a života. Barvy nového alba třineckých Reaction Ecstasy Trance odrážejících pochmurnou atmosféru zapomenutého zákoutí naší vlasti.
Kult. Toto jediné jednoslabičné slovo vystihuje celou podstatu Danzigovy temné životní dráhy. Danzigova zaprodaná pekelná duše, hororová vizáž a bizarní myšlenkové zkraty textové i hudební složky jsou neklamným a příznačným poznávacím znamením tohoto satanova dítka.
Nehostinný ostravský kraj upadá do tajemného ticha nečitelné budoucnosti. Zešedlá a opuštěná zákoutí zaprášených ulic se noří do soumraku, ohnuté stromy s nadějí natáčející své koruny k posledním prosvítajícím paprskům životodárného slunce a krajina umlká s pocitem nejistoty ve své chvějící se duši.
Do světa se probudilo nové dílo, které má na svědomí norská nezařaditelná skupina Source Of Tide. Toto album, jež má název „Blueprints“, je natolik progresivní a zajímavé...
Hrozivá šedočerná obloha.Převalující se kupy mračen nepropustí byť jen jediný sluneční paprsek. Hromobití. Těžký vítr si pohrává s mořskou hladinou a škodolibě posílá vlny vstříc ostrým útesům.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.